Mars může být zamořen bakteriemi. Pocházejí ze Země

Zdroj: NASA

Aktualizováno 00:20, 29. 4. 2010 29. 4. 2010, 00:00

Vědci neúnavně hledají život na Marsu, nebo alespoň známky jeho dávné přítomnosti. Paradoxně ale nemusejí objevit nic jiného než to, co už dávno znají ze Země.

Některé odolné bakterie, které pocházejí z naší modré planety, totiž dokáží přežívat i v krajně nepříznivých podmínkách, jaké panují na Marsu.

ČTĚTE TAKÉ:
K Marsu v roce 2030. Měsíc už není tak zajímavý
NASA by chtěla ozařovat opice. Pomohou lidem na Mars
Lidé osídlí Mars. Bojí se ale smrtících bouří

Před neúmyslným zamořením Marsu pozemským životem varovala Americká mikrobiologická společnost. Některé druhy bakterií jsou totiž natolik odolné, že mohou přežít i na obalech přístrojů a raket, které byly poslány na Mars, případně budou.

Zdroj: Oficiální zdroj

Přestože jsou všechny takové prostředky důkladně sterilizovány, zlomek bakterií může na pláštích kosmických modulů zůstávat. Vědci dokonce zjistili, že by se některé formy života mohly zabydlet i v otevřeném kosmu.

Jedná se například o některé typy lišejníků.

Bakterie, které přežily i po sterilizaci nejrůznějších součístí kosmických raket a sond, je celá řada, jak s údivem zjišťují vědci. Přežívají přitom ty nejodolnější kmeny, které potom mohou přežívat i na dalších nehostinných místech.

Jedná se hlavně o bakterie kmene acinetobacter, bacillus, escherichia, staphylococcus a streptococcus.

Na Marsu už přistálo mnoho pozemských výtvorů. Výběr z nich:

Na sklonku šedesátých let minulého století prolétly kolem Marsu americké Marinery 6 a 7 a zkoumaly složení jeho atmosféry. Roku 1971 se vydaly na cestu další ruské moduly Mars 2 a Mars 3, z nichž každá se skládala z orbitální a povrchové sondy.

Povrchová část sondy Mars 2 dopadla tvrdě na Mars, ale Mars 3 přistál měkce a 20 sekund po přistání vysílal. Tyto dvě sondy byly první, které dosáhly povrchu rudé planety. Pozdější Mariner 8 sice havaroval, ale snímky orbitální sondy Mariner 9 byly základním kamenem pro plánování dalších amerických misí.

V sedmdesátých letech Sověti připravili 4 sondy Mars 4–7 (dvě družice a dvě povrchové sondy). Se sondou Mars 6 se ztratilo spojení při sestupu, Marsy 4 a 7 úplně minuly planetu. Jen Mars 5 odeslal několik snímků, než s ním bylo ztraceno spojení.

USA vyslaly v roce 1975 dvě sondy programu Viking, obě se skládaly z oběžné a povrchové části. Všechny části lze označit za úspěšné. Celkem odeslaly 55 000 snímků. Orbitální moduly zmapovaly celý povrch s rozlišením 100 m, místy až 30 m. Dlouhodobé záznamy povrchových modulů jsou základem pro marsovskou klimatologii.

V roce 1997 se na Mars dostala povrchová sonda Mars Pathfinder, která si s sebou nesla i rover Sojouner, který zkoumal složení kamenů v okolí sondy a komunikoval se Zemí.

Poté následovala snad nejslavnější marsovská mise, v jejímž rámci na planetě přistály rovery Opportunity a Spirit. Spirit přistál 4. ledna 2004 v kráteru Gusev a Opportunity 25. ledna 2004 na pláni Meridiani.

Výzkumníci z Floridské univerzity napodobili podmínky panující na Marsu - tedy jeho suchý povrch, velmi nízký tlak, nízké teploty a silné UV záření.

Během studie, která trvala týden, přitom zjistili, že těžké životní podmínky přestály kolonie bakterie Escherichia coli. Ta patří mezi hlavní kontaminátory raket. V marsovském prostředí by se nemohla zpočátku rozmnožovat, avšak na jeho povrchu by přežila.

Zdroj: Oficiální zdroj

Před silným UV zářením by se bakterie mohla schovat pod tenkou vrstvu marsovského prachu, případně by se skrývala v temných zákoutích kosmických sond.

Mars tak podle některých výzkumů může už dnes "oplývat" pozemským životem. Jeho základ by mohly tvořit početné kolonie pozemských mikrobů.

adr, TN.cz