Evropa se ohřívá alarmujícím tempem. Vědci přišli s děsivou prognózou

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Redakce TN.cz

24. 7. 2026, 05:55

Evropu svírá sucho, které ničí úrodu a způsobuje masivní požáry. Vědci nyní přišli s varovným zjištěním. Za krizi nemůže pouze nedostatek deště, ale extrémní horka, za kterými stojí lidská činnost a klimatické změny.

Letošní léto přineslo do Evropy mimořádná horka a sucha. Podle nejnovější studie mezinárodního týmu klimatologů World Weather Attribution (WWA) za stupňující se krizi může klimatická změna, kterou ovlivňuje lidská činnost. Právě klimatická změna mění způsob, jakým sucho na starém kontinentu vzniká.

Zatímco západní Evropa vstoupila do roku s relativně vlhkým počasím a krizi tam rozpoutal hlavně srážkový deficit od dubna do června, východní část kontinentu si nese dlouhodobé sucho už z roku 2025. Vědci ale upozorňují, že samotný nedostatek deště by v minulosti tak drastické následky neměl.

„Je to naše vlastní vina. S rostoucími teplotami se rychle zvyšuje žízeň atmosféry, která vysává vlhkost z řek, jezer, přehrad a půdy. Čím je vzduch teplejší, tím více vysává půdu,“ upozornil vědec Dominik Schumacher.

Související obsah

01:39

Moravští vinaři jsou zoufalí. Suché počasí i vedra jim pustoší úrodu

21. 7. 2026 Petr Zapletal P. ZAPLETAL

​Vědci zjistili, že kvůli globálnímu oteplení o 1,4 °C se srážkové deficity, které by dříve způsobily jen mírné sucho, dnes mění ve velkou katastrofu. Podmínky pro takto masivní odpařování vody jsou dnes v západní Evropě 80krát pravděpodobnější, ve východní Evropě pak 40krát pravděpodobnější. Zásadně se tak zvýšilo i riziko zemědělského půdního sucha, na západě je pravděpodobnější pětkrát, na východě dokonce jedenáctkrát.

Následky pro obyvatele i ekonomiku jsou zdrcující. Španělsko a Francie bojují s masivními požáry, které již spálily 42 tisíc hektarů půdy. Zemědělství hlásí historické škody. Francie očekává nejnižší sklizeň kukuřice za 50 let a Rumunsko přišlo o více než milion hektarů této plodiny. A o moc lépe na tom nejsou ani čeští zemědělci. V kombinaci s globálními konflikty hrozí další zdražování potravin.

Evropa navíc zůstává nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě, což předpovídá ještě těžší časy pro zemědělství i běžné občany. „Nejde jen o krizi pro zemědělce, je to krize, která se přenáší i na nejzranitelnější skupiny v Evropě. Hrozí zvýšení cen základních potřeb, jako jsou potraviny a energie, což nejvíce zasáhne domácnosti s nízkými příjmy,“ popsala vědkyně Merel Laauwen pro Euronews.

Řady evropských zemí tak už zavádí přísná omezení pro spotřebu pitné vody a přídělový systém zbytečně zatěžuje zejména nízkopříjmové domácnosti. Nízká hladina řek navíc kolabuje lodní dopravu a nedostatkem vody trpí i výroba elektřiny ve vodních elektrárnách. Vědci přitom varují, že s dalším oteplováním se frekvence i intenzita těchto extrémních jevů bude nadále stupňovat.

Nastartujme Česko s Danielem Kortusem o klimatické změně (20/1/2026):

​