Pozor na falešné profily na Facebooku. Mohou skrývat podvodníky

Některé profily na sociální síti Facebook nepatří lidem, kteří jsou v nich uvedeni.

Stále častěji se ozývají známé osobnosti, které ke svému údajnému profilu, kde je samozřejmě i jejich fotka a jiné osobní údaje, nemají vůbec přístup. Tn.cz na to upozornil nezávislý novinář Jan Janula.
 

Zneužití cizího profilu otevírá cestu k získání důvěrných i jiných informací. Za určitých okolností může falešný profil sloužit třeba i k podvodu nebo osobnímu útoku.
 

PSALI JSME:

Teenageři vymysleli nový jazyk pro komunikaci na Facebooku
 

Pokud si někdo založí profil s vaším jménem a fotografií, a úmyslně se za vás vydává, může se jednat jak o přestupek, tak i o trestný čin. Záleží potom na konkrétních okolnostech, kterých se dotyčný podvodník dopustí. V nabídce je jich několik. Například trestný čin proti právům na ochranu osobnosti, pomluva nebo třeba porušení tajemství listin.
 

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TELEVIZE NOVA O ZNEUŽÍVÁNÍ DAT ZE SOCIÁLNÍ SÍTĚ FACEBOOK:

Následně máte dvě možnosti jak postupovat. Pokud podvodníka odhalíte a znáte jeho totožnost, můžete podat žalobou na ochranu osobnosti k civilnímu soudu. Jestli pachatele neznáte, je potřeba obrátit se na policii a podat trestní oznámení. Tyto případy se nevylučují a mohou probíhat také zároveň.
 

PSALI JSME:
Místo výhry iPhonů fanouškem Paroubka na Facebooku
 

V prvním případě stojíte vy proti pachateli a pokud vyhrajete, můžete dosáhnout stažení stránky o kterou se jedná, omluvu a při troše štěstí i finanční náhradu. Na druhou stranu, ale sami navrhujete důkazy k prokázání svých tvrzení a zároveň nesete riziko možného neúspěchu ve sporu.

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TELEVIZE NOVA O ŠIKANĚ NA ŠKOLE POMOCÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ FACEBOOK:

Ve druhém případě stojí stát proti pachateli, a protože se jedná o trestní čin, bude odsouzenému vyměřen trest podle trestního zákoníku. Pokud v průběhu vyšetřování vyjde najevo, kdo je podvodníkem, nic dále poškozenému nebrání, aby následně podal také žalobu na ochranu osobnosti v civilním řízení.

ČTĚTE TAKÉ:
Podvody na Facebooku. Na co si dát pozor

Námi oslovený advokát Mgr. Ondřej Bultas zpracoval stanovisko pro tn.cz  jak se zachovat, když se něco podobného stane vám.

A. Žaloba na ochranu osobnosti

Jednou z možností jak proti výše popsanému zasahování do práv na ochranu osobnosti zakročit je podání žaloby na ochranu osobnosti v civilním řízení. Takovou žalobu může podat fyzická osoba do jejíchž osobních práv bylo takto zasaženo, tedy osoba za kterou se někdo jiný na síti Facebook vydává a poškozuje ji tím. Strany takového sporu se označují jako žalobce a žalovaný a mají před soudem rovné postavení. Pro podání takovéto žaloby je však potřeba s jistotou znát totožnost žalovaného, tedy osoby která do práv žalobce neoprávněně zasahuje (v případě, že poškozená osoba tuto informaci nemá, nezbývá ji než podat trestní oznámení na neznámého pachatele viz možnost B.).
 

Žaloba na ochranu osobnosti se podává ke Krajskému soudu (resp. v Praze k Městskému soudu ve Spálené), jehož místní příslušnost se určí podle obecního soudu žalovaného – neboli podle soudu v jehož obvodu má žalovaný trvalé bydliště.

V žalobě na ochranu osobnosti žalobce sám navrhuje důkazy k prokázání svých tvrzení a zároveň nese riziko možného neúspěchu ve sporu. V takovéto žalobě na ochranu osobnosti pak žalobce argumentuje tím, že bylo jednáním žalovaného porušeno jeho právo na ochranu občanské cti a lidské důstojnosti, zejména právo na ochranu soukromí, jména a projevů osobní povahy podle § 11 Občanského zákoníku. Pokud žalovaný na síti Facebook zveřejňoval současně například fotografie žalobce je třeba též upozornit na další ustanovení Občanského zákoníku, které mimo jiné stanoví, že podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
 

Zdroj: Jindřich Kodíček

Žalobce se pak touto žalobou na ochranu osobnosti může domáhat zejména toho, aby žalovaný od těchto neoprávněných zásahů upustil, aby odstranil následky těchto zásahů a aby bylo žalobci dáno přiměřené zadostiučinění (tedy například aby se žalovaný za své protiprávní jednání žalobci omluvil). V případě, že by byl zásah do žalobcových práv natolik závažný, že by se takovéto zadostiučinění objektivně nejevilo postačujícím (zákon zde hovoří zejména o případech, kdy byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti) má žalobce též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích, neboli může požadovat po žalovaném také zaplacení určité finanční částky. Pokud by žalobce požadoval dle posouzení soudu příliš vysokou částku, je soud povinen požadovanou sumu snížit s ohledem na závažnost předmětného zásahu a k okolnostem případu.

Vedle toho je též možné domáhat se na žalovaném zaplacení škody, která by v důsledku protiprávního jednání žalovaného žalobci vznikla (to zde připadá v úvahu, například v případě, pokud by žalobce v důsledku těchto jednání žalovaného prokazatelně přišel o své obchodní partnery, klienty apod.).

Závěrem je třeba dodat, že v případě zjištění takovéhoto zásahu do práv na ochranu osobnosti lze doporučit okamžitě zdokumentovat daný zásah (například vytištěním předmětné stránky) a vyhledat kvalifikovanou právní pomoc u advokáta, který pak posoudí vhodnost podání žaloby s ohledem na konkrétní případ.

Zdroj: TN.cz

B. Trestní oznámení

Druhou možností, jak vůči popsaným protiprávním zásahům postupovat je podání trestního oznámení. Nejprve je nutné zdůraznit, že zahájení civilního a trestního řízení se vzájemně nevylučuje a je tedy možné podat žalobu na ochranu osobnosti a trestní oznámení současně (nejde tedy o volbu buď jedno nebo druhé). Podání trestního oznámení bývá v této souvislosti obvykle prvním krokem poškozeného a je jedinou možností jak postupovat v případě, že poškozený nezná totožnost osoby, která do jeho práv zasahuje.

Trestní oznámení je podnětem k zahájení trestního řízení a příslušný policejní orgán je povinen se danou věcí z úřední povinnosti zabývat. V trestním řízení vystupuje na jedné straně stát a na druhé straně potom pachatel trestného činu (resp. podezřelý či obviněný). Ten komu byla trestným činem způsobena újma má v trestním řízení status poškozeného a je v podstatě na jeho vůli do jaké míry bude v dané věci dále aktivní. Policejní orgán je bez ohledu na případnou pasivitu poškozeného povinen po podání trestního oznámení učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, jakož i učinit veškerá potřebná šetření směřující ke zjištění jeho pachatele.

Trestní oznámení je možné podat písemně či ústně do protokolu kterémukoliv policejnímu orgánu či státnímu zastupitelství.

V případě, že v průběhu vyšetřování vyjde najevo, kdo je osobou, která neoprávněně zasahovala do práv poškozeného, nic dále poškozenému nebrání, aby následně podal také žalobu na ochranu osobnosti v civilním řízení.

V trestním oznámení není nutné právně kvalifikovat protiprávní jednání pachatele a plně tedy postačí, pokud poškozený vylíčí skutková tvrzení a popřípadě předloží či navrhne důkazy, které by jeho tvrzení prokazovaly.

V rámci trestního řízení však není možné, aby poškozený nárokoval na pachateli například nemajetkovou újmu v penězích nebo aby požadoval po pachateli omluvu. Poškozený se však může domáhat, aby soud uložil obžalovanému nahradit poškozenému škodu v případě, že by mu trestním činem vznikla.
 

Trestné činy, které v této souvislosti připadají v úvahu upravuje nový Trestní zákoník ve zvláštní části (hlava II., díl 2.), pod souhrnným označením „Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství“ a spadá sem například trestný čin Pomluvy, a dále Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí, Poškození cizích práv, Porušení tajemství dopravovaných zpráv a další. Mimo to lze za určitých okolností takové jednání kvalifikovat také jako trestný čin Podvodu. Podřazení protiprávního jednání pod skutkovou podstatu konkrétního trestního činu je však třeba posuzovat vždy podle obsahu daného jednání pachatele.

I zde lze doporučit vyhledat kvalifikovanou právní pomoc u advokáta, který trestní oznámení sepíše, podá a doporučí další postup.

Známé osobnosti, které mají na Facebooku nepravý profil jsou například Marek Eben, Karel Roden, Petr Čtvrtníček, František Ringo Čech nebo Martin Dejdar.