Základní kámen Národního divadla byl položen před 142 lety

16. května 1868 byl položen základní kámen Národního divadla.

Národní divadlo je ztělesněním vůle českého národa po národní svébytnosti a samostatnosti. Na jeho budování se sbírkami podílely široké vrstvy všeho lidu a slavnostní položení základního kamene se stalo všenárodní politickou manifestací, píše se na webu Národního divadla.

Myšlenka vybudování důstojného kamenného divadla se rodila od podzimu 1844 na poradách vlastenců v Praze. Období Bachova absolutismu zarazilo přípravy stavby a podpořilo koncepci skromné prozatímní budovy. Základní kameny Divadla byly slavnostně položeny 16. května 1868.

ČTĚTE TAKÉ:

Národní divadlo dočasně přišlo o Hynaisův unikát

Poprvé bylo Národní divadlo otevřeno 11. června 1881. Během dokončovacích prací však došlo k požáru, který byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky. Budova Národního divadla byla znovu otevřena 18. listopadu 1883.

S Národním divadlem se pojí řada drobnějších i větších mýtů, legend a zajímavostí. Například se říká (a píše), že mezi základními kameny zazdili v roce 1868 soudek s posvátnou vodou ze studánky, kterou křtil sv. Cyril Slovany.

Z dobových dokumentů se dá zjistit i další zajímavost. Mezi prvními dárci při veřejných sbírkách bylo malé děvčátko Otylka z Vídně, které se svými bratříčky dalo po zlatém. Její jméno se objevuje po letech i při dalších dobročinných akcích na podporu stavby divadla, kdy pořádala představení po venkově a výtěžek posílala do Prahy. Její jméno se později na scéně Národního divadla proslavilo – Otýlie Sklenářová-Malá.

Některé zajímavosti, doložené i nedoložené, jsou i data nedávného. Například se v divadle vypráví, že při poslední rekonstrukci v 80. letech vylezl za pomoci dělníků herec Josef Kemr do výšky nad jevištěm a tam sám zamontoval tři zlaté šroubky či matice s vyrytým jménem své ženy Evy Fouskové, kolegy Rudolfa Hrušínského a svým.