Největší tankové eso všech dob: Kurt Knispel se narodil v Čechách

Zdroj: oficiální zdroj

V okrese Jeseník se roku 1921 narodil německé rodině Knispelových malý chlapec Kurt. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že z něj jednou vyroste nejlepší tankový stíhač na světě.

Kurt Knispel zničil za celou svou kariéru 168 nepřátelských tanků, některé údaje ale tvrdí, že jich bylo dokonce 195. Lepší skóre neměl žádný jiný tankista v žádném válečném konfliktu.

O dětství budoucího tankové esa se ví jen máloco, podle všeho se nijak nelišilo od mládí jeho vrstevníků – dětí sudetoněmeckých rodičů. Kurt dospíval v době, kdy se “Sudeťáci“ vraceli do náruče Tisícileté říše, není se tedy co divit, že po vyučení nastoupil Kurt do Wehrmachtu.

Těžké začátky

Protože Kurt vystudoval v autoučilišti, bylo přirozené, že se dostal k automobilům, a to těm obrněným. Při výcviku v polské Zaháni se dostal k tankům; stal se z něj výjimečný nabíječ a střelec. Rok poté, co zahájil výcvik, se konečně dostal do bojové akce: během ofenzivy v Sovětském svazu bojoval na tanku Pz. Kpfw IV. Nutno dodat, že velmi úspěšně, podařilo se mu na 800 metrů zničit sovětský tank a dostal za to Železný kříž. Na východní frontě vydržel dva roky, dostal se k Leningradu i Volchovu. Během této doby se mu podařilo zničit 12 nepřátelských tanků.

Jenže pak se ukázalo, že německá armáda má nové tanky a tak dobří střelci jako Knispel by se měli k této špičkové technice dostat. Proto byl na jaře roku 1943 Knispel převelen do Putlosu, kde se přeškolil na tank typu Tiger. S ním se Knispel vydal do bojů v Kurském oblouku. Teprve na novém Tigeru se ukázaly jeho neuvěřitelné střelecké schopnosti. Pohyblivý cíl (sovětský tank T34) uměl zasáhnout na dva kilometry, statický i na tři kilometry. V době bitvy u Kurska zničil neuvěřitelných 27 sovětských tanků a samohybných děl. Ani to ale nepomohlo, aby byli Sověti se zdánlivě nekonečnými zásobami lidského i tankového materiálu poraženi. Když se 22. července rozhodl Hitler operaci ukončit, pokračoval Knispel v dalších tvrdých bojích na východní frontě. Dá se říci, že se zúčastnil snad všech důležitých tankových bitev v Sovětském svazu – od Čerkasské kapsy, přes Kamenec, až po Tarnopol. Když zničil 50. nepřátelský tank, byl za to odměněn Železným křížem první třídy.

Velitelem tanku

Tři roky bojů však Knispela i jeho jednotku lidsky i materiálně vyčerpaly natolik, že byli staženi k odpočinku a přezbrojení. V Ohrdurfu, kde dostali nové Tigry II, je zastihla zpráva o vylodění Spojenců v Normandii.

Knispelova jednotka sPzAbt. 503 pak byla stažena do Francie, kde měla zabránit Američanům a Britům v proniknutí do centra Evropy. Ve skutečnosti však tanková esa spíš bránila záda německým vojskům, která se z Normandie opřekot stahovala. Do března Knispel zničil celkem 101 nepřátelských tanků, neoficiální údaje tvrdí, že zničil 126 tanků. V té době se z obyčejného střelce stal velitel tanku.

Jak se německá sféra vlivu zmenšovala, bylo Knispelovo sPzAbt. 503 přesouváno sem a tam, podle toho, kde jich bylo nejvíc potřeba. Po dalším doplnění stavů byli přeloženi do Maďarska, kde však byli zdecimováni. Zbytek tanků se pokoušel probít přes Československo na Západ – protože v posledních fázích války spadali pod Waffen SS, věděli vojáci dobře, jak by dopadli v sovětském zajetí.

 
Smrt doma

A právě na půdě státu, kde se narodil, našel Kurt Knispel svou smrt. Někde v okolí Znojma byl jeho tank zasažen a 28. dubna 1945 nejlepší tankista II. světové války zemřel.

Knispel celou válku prožil jako voják s nízkou hodností. V hodnostech v podstatě nepostupoval, nedostal dokonce ani Rytířský kříž, a to přesto, že na něj byl čtyřikrát navrhnut. Proč? Knispel totiž nebyl jen elitní tankista, ale i výrazná osobnost. Odmítal se předpisově oblékat, nosil dlouhé rozcuchané vlasy a husté vousy. Stejně originální bylo i jeho chování – odmlouval nadřízeným, choval se drze a navíc se zřejmě několikrát zapojil do rabování…