Ustavující schůze nové sněmovny bude zřejmě 22. června

Parlament ČR. Ilustrační foto | Zdroj: Jindřich Kodíček

Nově zvolení poslanci zřejmě zasednou na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny v úterý 22. června.

Schůzi bude svolávat nejstarší nově zvolený poslanec, oznámila v pondělí místopředsedkyně stávající dolní komory Miroslava Němcová (ODS).

"Ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny se pravděpodobně uskuteční 22. června. Konečný termín závisí na dohodě stran, které ve volbách získaly poslanecké mandáty, potvrzen by mohl být do konce tohoto týdne," informovala Němcová.

Místopředsedkyně sněmovny zároveň připomněla, že mandát současných poslanců se završí 3. června o půlnoci. První vteřinou následujícího dne se začne odpočítávat čtyřleté funkční období nových legislativců.

Zasedání dolní komory, které je stálé, formálně svolává prezident republiky tak, aby začalo nejpozději 30 dní po volbách. Ustavující schůzi svolává podle jednacího řádu dosavadní předseda komory, pokud je opět poslancem. Vzhledem k tomu, že stávající sněmovna předsedu nemá, protože Miloslav Vlček (ČSSD) ještě před volbami z funkce odstoupil, bude tentokrát svolávat schůzi nejstarší nově zvolený legislativec, to by měl být Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ten také bude sněmovnu řídit, a to až do doby, než si zákonodárci zvolí svého předsedu.

Zdroj: Mediafax

Roli prezidenta připomněl i předseda poslanců ODS Petr Tluchoř. "Záleží na prezidentovi, který nejprve musí svolat zasedání sněmovny. Teprve potom je možné svolat ustavující schůzi," řekl.

Předseda TOP 09 však spíše počítá s tím, že novou sněmovnu svolá její dosavadní předsedající. "Sněmovnu by měla svolat Miroslava Němcová," řekl Schwarzenberg, který ještě v pondělí pošle šéfovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS) rezignační dopis na post senátora, aby mohl zasednout jako poslanec ve Sněmovně.

Předsedající ustavující schůze nejprve složí slib poslance před shromážděním poslanců, ostatní poslanci jej následně složí pronesením slova „slibuji“ a podáním ruky předsedajícímu. Předsedající schůze dá před tím znění slibu přečíst. Složení slibu stvrdí poslanec svým podpisem.

ČTĚTE TAKÉ:

Desatero o Poslanecké sněmovně

Mandát, který vzniká zvolením, zaniká odepřením slibu nebo jeho složením s výhradou, uplynutím volebního období, prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává mandátu, nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu do rukou předsedy sněmovny, okamžikem, v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti poslance, rozpuštěním sněmovny nebo okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce neslučitelnými poslaneckým mandátem podle ústavy nebo zákona.

Předsedající na ustavující schůzi také požádá poslance, aby vzali na vědomí volební komisi navrženou poslaneckými kluby pro volby funkcionářů sněmovny. Rovněž nechá stanovit mandátový a imunitní výbor.

Sněmovna potom může zvolit svého předsedu, který se ujme řízení schůze. Následně poslanci rozhodnou o počtu místopředsedů a zvolí je. Dále sněmovna zřídí výbory a stanoví počty jejich členů. Vedení výborů si zvolí členové výborů na svých schůzích. Poslanec může být členem maximálně dvou výborů, předsedat může jen jednomu. Legislativci, kteří jsou zároveň ministry, nemohou být členy výborů.

ODS v neděli prohlásila, že bude usilovat o snížení počtu funkcionářů ve vedení sněmovny. Rovněž přislíbila, že nechce ve vedení sněmovny poslance z KSČM.

Složení vedení sněmovny i výborů a komisí bývá součástí povolebního vyjednávání, obsazení postů v dolní komoře souvisí i s tím, jak je silná koalice sestavující vládu.

Jak to bylo s obsazováním sněmovních postů v historii české Poslanecké sněmovny?

V období první české vlády Václava Klause získala koalice ODS, KDS, ODA a KDU-ČSL dohromady 105 mandátů a kromě vládních míst obsadila i všechny rozhodující posty ve sněmovně.

V roce 1996 však tato koalice získala pouze 99 křesel a její společný kabinet získal důvěru díky toleranci ČSSD. Sociální demokraté za to získali posty šéfa sněmovny (Miloš Zeman), jednoho místopředsedy a pěti předsedů výborů.

Po předčasných volbách v roce 1998 se dohodla ODS a ČSSD v rámci takzvané opoziční smlouvy na toleranci menšinové vlády sociální demokracie. Občanští demokraté za to získali křeslo předsedy sněmovny (Václav Klaus), jednoho místopředsedu a pět šéfů sněmovních výborů. Na rozdíl od předchozích dvou období však posty ve vedení výborů získaly i US a KDU-ČSL.

Volby v roce 2002 vyhrála opět ČSSD a sestavila vládu s KDU-ČSL a US-DEU. Socialisté získali předsedu sněmovny a jedno místopředsednické křeslo, ve vedení dolní komory zasedl i jeden místopředseda za lidovce a unionisty, vedle nich ve vedení sněmu usedli dva občanští demokraté a poprvé jeden komunista. Ze 14 výborů obsadila koalice devět předsednických křesel (6 ČSSD, 2 KDU-ČSL a 1 US-DEU), opozici zbylo pět postů (ODS 4 a KSČM 1).

Dosud nejzajímavější dohadování se strhlo při obsazování vedoucích postů ve sněmovně po volbách v roce 2006, které skončily patovým výsledkem mezi levicí a pravicí. Po zdlouhavých jednáních o koalici se strany dohodly na prozatímním vedení sněmovny a do jejího čela zvolily Miloslava Vlčka. Ten nakonec předsedou zůstal téměř do konce volebního období, odstoupil kvůli podezření z pomoci získat dotaci pro známého podnikatele. Socialisté získali ještě další místopředsednický post, dva připadly ODS a po jednom místopředsedovi měli lidovci a komunisté. Budoucí vládní zelení v čele sněmovny neměli žádného místopředsedu. Podobně dopadlo i rozdělení předsednických postů ve výborech, později opoziční ČSSD získala pět předsedů a komunisté dva. Vládní ODS obsadila sedm předsednických křesel ve výborech a lidovci a zelení po jednom postu.

V nově zvolené Poslanecké sněmovně zasedne 56 poslanců ČSSD, 53 legislativců za ODS, 41 zákonodárců TOP 09, 26 představitelů KSČM a 24 poslanců Věcí veřejných.

Zdroj: TN.cz