Desatero o Poslanecké sněmovně

Parlament ČR. Ilustrační foto | Zdroj: Jindřich Kodíček

Jak vlastně funguje Poslanecká sněmovna? Jak je to s poslaneckou imunitou, platy a jak se vůbec můžete stát poslancem?

1) SÍDLO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Poslanecká sněmovna sídlí ve Sněmovní ulici na Malé Straně v Praze. Dolní komora Parlamentu České republiky vznikla 1. ledna 1993, tedy hned první den vzniku samostatné České republiky.

2) PODMÍNKY PRO KANDIDATURU DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou volení každé čtyři roky poměrným systémem. Volba probíhá tajným hlasováním a právo volit má každý občan starší 18 let, který není zbavený svéprávnosti. Nechat se zvolit do Sněmovny může každý občan republiky starší 21 let, který má volební právo (není zbaven svéprávnosti).

Zdroj: Mediafax

3) VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Volby se konají ve 14 obvodech. Ty přesně kopírují strukturu krajů. Počet mandátů v jednotlivých krajích se rozpočítává po ukončení voleb podle počtu voličů v jednotlivých obvodech. Aby se strana dostala do Sněmovny, musí její celostátní podíl hlasů překročit pětiprocentní hranici. Počet mandátů se přepočítává pomocí D´Hondtovy metody, která mírně zvýhodňuje velké strany. Více o volebním systému podle Victora D´Hondta si přečtěte ZDE.

Zdroj: Mediafax

4) POSLANECKÝ MANDÁT

Poslanecký mandát (pověření – z lat.) dává poslanci právo zastupovat v Poslanecké sněmovně obvod, za který byl do Sněmovny zvolen. Mandát vzniká zvolením poslance. Ten musí svůj poslanecký mandát vykonávat v souladu s poslaneckým slibem.

Poslanec se nedá odvolat. Jeho mandát může pouze zaniknout těmito způsoby:

a) Poslanec odmítne složit slib nebo ho složí s výhradou

b) Mandát skončí uplynutím volebního období

c) Poslanec se může mandátu vzdát

d) Mandát zaniká rozpuštěním Poslanecké sněmovny

e) Mandát zaniká ztrátou volitelnosti (poslanec se dostane do rozporu s podmínkami pro výkon práce poslance)

f) Mandát zaniká pokud poslanec začne vykonávat funkci neslučitelnou s funkcí poslance (např.: prezident, soudce, senátor)

g) Mandát zaniká úmrtím poslance

Zdroj: Mediafax

5) ORGÁNY POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Sněmovna má Ústavou určeny povinné orgány a orgány, které zřizuje v případě potřeby. Povinně zřizované orgány Poslanecké sněmovny jsou předseda, místopředsedové, výbory a komise.

Podle Jednacího řádu Poslanecké Sněmovny musí komora zřídit mandátový, imunitní, petiční, organizační, rozpočtový a volební výbor.

Kompletní seznam a složení jednotlivých komisí a výborů Poslanecké Sněmovny najdete ZDE.

Příležitostný orgán může Sněmovna zřídit v případě potřeby v podobě vyšetřovací komise. Návrh na zřízení vyšetřovací komise musí podpořit nejméně 40 poslanců.

6) POSLANECKÁ IMUNITA

Ústava České republiky zaručuje každému poslanci v době vykonávání jeho mandátu imunitu. Poslance nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo jejích orgánech. Poslanec nemůže být trestně stíhán ani za své projevy ve Sněmovně.

Poslance nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Poslance je možné zadržet, jen pokud byl dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán musí zadržení ihned oznámit předsedovi Poslanecké sněmovny. Když předseda Poslanecké sněmovny do 24 hodin od zadržení nedá souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora definitivně rozhodne o přípustnosti stíhání poslance.

7) POVINNOSTI POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Hlavní náplní práce poslance je legislativní činnost. Té se věnujeme podrobně níže v bodě číslo 9. Jednou z povinností Poslanecké sněmovny je volba prezidenta. Při prezidentské volbě se obě komory Parlamentu sejdou společně a volí prezidenta republiky. Jako kandidát na prezidenta může být navržen jen člověk, který je starší než 40 let.

Kandidát na prezidenta musí být navržen nejméně desetičlennou skupinou poslanců a senátorů. Volba prezidenta může mít až tři kola.

Podívejte se na reportáž o poslední prezidentské volbě v České republice a na rozhovor se znovuzvoleným prezidentem Václavem Klausem:

Prezidentem je v prvním kole volby zvolen ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i senátorů (141 z 281 možných) . Pokud žádný z kandidátů většinu v obou komorách nezíská, koná se do 14 dnů druhé kolo volby.

Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvíce hlasů v Poslanecké sněmovně a kandidát, který získal nejvíce hlasů v Senátu. Mají-li dva kandidáti stejný nejvyšší počet hlasů v jedné z komor, sečtou se hlasy z obou komor a postupuje ten, který jich získal více.

Zdroj: Mediafax

Ve druhém kole je prezidentem zvolen ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů a nadpoloviční většinu přítomných poslanců. Pokud ani ve druhém kole nesplní žádný z kandidátů podmínky pro zvolení do úřadu prezidenta, pokračuje volba do 14 dnů třetím kolem.

Do něj nastupují kandidáti, kteří postoupili do druhého kola. Ve třetím kole je zvolen prezidentem ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu přítomných poslanců a senátorů.

Dalším ze základních a nejdůležitějších úkolů Poslanecké Sněmovny je vyslovení důvěry nově jmenované vládě. Každý kabinet musí do 30 dnů po svém jmenování prezidentem republiky předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Vláda získá důvěru, pokud ji v hlasování podpoří většina poslanců (101).

Zdroj: Mediafax

8) PŘÍJMY ČESKÝCH ZÁKONODÁRCŮ

Pracovníci Poslanecké sněmovny si rozhodně nemohou stěžovat na své finanční ohodnocení. Poslanecké platy se vypočítávají z trojnásobku průměrné mzdy zaměstnance v neziskovém sektoru. Tato hodnota se v případě poslance násobí koeficientem 1,08, u předsedy Sněmovny se jedná o koeficient 1,82.

I přes to se dá těžko přesně vyčíslit, jaký je poslanecký plat. Zákonodárci z dolní komory Parlamentu totiž mají nárok na mnoho různých výhod, jako je příspěvek na kancelář, na asistenta, na cestovní výlohy, na ubytování atd.

Základní plat poslance bez příspěvků klesl po zmrazení na konci roku 2009 ze 61 400 na 59 000 korun. Ministerský plat se snížil ze 117 200 na 112 600 korun. Předseda Sněmovny si pohoršil s platem ze 165 000 na 158 400 korun.

9) TVORBA ZÁKONA

Předložení návrhu zákona

Návrh zákona může předložit poslanec, senátor, ministr vlády nebo krajské zastupitelstvo. Návrh se předkládá do rukou předsedy Poslanecké sněmovny a jeho kopie musí být předána všem poslancům, poslaneckým klubům a vládě, která musí k návrhu do 30 dnů vydat stanovisko.

První čtení návrhu zákona

Následně se návrh zákona zařadí do programu schůze Sněmovny. V prvním čtení probíhá rozprava o návrhu, která končí usnesením sněmovny, že návrh se zamítá nebo se vrátí navrhovateli k dopracování. Pokud se tak nestane, dostane návrh zákona k projednání výbor, do jehož působnosti tématicky zákon spadá. Občas dochází k rozepřím o tom, který výbor má návrh projednat. Lhůta, do které musí výbor vydat své stanovisko k návrhu, je 60 dnů, ale může být Sněmovnou zkrácena nebo prodloužena o 20 dnů.

Zdroj: Mediafax

Druhé čtení návrhu zákona

Výbor, který návrh projednával, předloží před druhým čtením své usnesení předsedovi Sněmovny. V něm poslancům doporučuje, zda mají návrh zákona schválit či nikoliv. Výbor může ve svém usnesení doporučit i změnu návrhu zákona, ale musí ji přesně formulovat. V případě nejednotnosti výboru, může minimálně jeho pětinová část předložit Sněmovně oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení většiny výboru.

Usnesení výboru musí poslanci dostat minimálně 24 hodin před začátkem druhého čtení, ve kterém se koná obecná rozprava o návrhu. Po ní Sněmovna opět návrh buď vrátí navrhovateli k přepracování, nebo ho zamítne. Pokud nenastane ani jedna z uvedených možností, následuje po obecné rozprava podrobná. V ní se může rozhodnout, že některé části návrhu zákona se budou projednávat odděleně. V obecné rozpravě mohou poslanci navrhovat pozměňovací a případně jiné návrhy. I po podrobné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona výboru k dalšímu projednání, nebo ho zamítnout.

Třetí čtení návrhu zákona

Začíná nejdříve 24 hodin po doručení pozměňovacích návrhů zákona do rukou poslanců. Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových. Ve třetím čtení mohou poslanci navrhnout ještě úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.

Na závěr třetího čtení hlasují poslanci o pozměňovacích, případně jiných návrzích k návrhu zákona. Poté poslanci hlasují, zda Sněmovna s návrhem zákona souhlasí.

Projednávání návrhu zákona v Senátu

Neprodleně po vyslovení souhlasu Sněmovnou, posílá její předseda návrh zákona Senátu. Ten má několik možností, jak se zákonem naložit:

a) Může ho schválit, čímž zákon postupuje k podpisu prezidentovi republiky.

b) Pokud se Senát k zákonu do 30 dnů od jeho postoupení Sněmovnou neusnese nebo vyjádří usnesením vůli se návrhem zákona nezabývat, je návrh zákon přijat.

c) Pokud Senát usnesením návrh zákona zamítne, což může provést nejdříve 10 dnů po jeho postoupení Sněmovou, putuje návrh zpět do Sněmovny k novému hlasování. Návrh zákona je přijat, pokud pro něj hlasuje nadpoloviční většina všech poslanců (101).

d) Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za 10 dnů od doručení poslancům předloží Sněmovně znovu, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem. Pokud přijme Sněmovna usnesení, kterým vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat.

Zdroj: Mediafax

Neschválí-li Sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona v původním znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců (101).

Zákon, který je přijatý, postoupí předseda Sněmovny prezidentu republiky. Pokud prezident se zákonem nesouhlasí, pošle ho do 15 dnů zpět poslancům se svým stanoviskem. Předseda Sněmovny poté předloží prezidentem vrácený zákon Sněmovně. Nejdříve však 10 dnů po vrácení prezidentem. Poté Sněmovna o návrhu zákona hlasuje znovu. Pokud je zákon podpořen nadpoloviční většinou poslanců (101), zákon je přijat.

Schválený zákon nebo jeho část může u Ústavního soudu napadnout skupina (nejméně 41) poslanců. Ti musí podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení.

10) PODMÍNKY PRO ROZPUŠTĚNÍ POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Poslaneckou Sněmovnu může rozpustit jen prezident republiky z důvodů jasně daných Ústavou:

a) Pokud Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Tato situace nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž předseda byl jmenován prezidentem.

b) Pokud se Poslanecká sněmovna neusnese se do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáváním spojila vláda otázku důvěry.

c) Pokud Poslanecká sněmovna přeruší zasedání po dobu delší, než je přípustné (120 dní).

d) Pokud není Poslanecká sněmovna schopná usnášet se po dobu delší než 3 měsíce, ačkoliv její zasedání nebylo přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolávána ke schůzi.

e) Prezident rozpustí Sněmovnu na její návrh, který je prezidentovi předložen formou usnesení, jenž bylo přijato v Poslanecké sněmovně třípětinovou většinou všech poslanců