Ruské řešení úniku ropy: hoďte tam atomovku

S podobným problémem, jaký teď řeší Američané v Mexickém zálivu, se jinde potýkali už dříve. Způsob, jak se s únikem ropy vypořádala sovětská armáda, je sice bizardní, ale údajně účinný.

V záři roku 1966 došlo k obrovskému nekontrolovanému úniku ropy v provincii Buchara v sovětské Uzbecké republice. Sověti požádali o pomoc armádu, která přišla s rázným řešením. Vojáci vrtali šest kilometrů hluboko a tam, hluboko pod kameny a pískem pouště Kyzyl Kum, odpálili třicetikilotunovou atomovou bombu. O tomto řešení píše americký odborný časopis National Review Online.

ČTĚTE TAKÉ:

Vítr žene ropnou skvrnu dál. Další státy USA v ohrožení

Tu-95: jaderný symbol studené války

Jaderná hlavice byla asi o polovinu slabší než americký Little Boy, který explodoval nad Hirošimou. Výbuch sovětské pumy pod ložiskem zhroutil stropy i stěny sluje a zabránil tomu, aby ropa dál unikala. Komunistické impérium tento trik zopakovalo ještě čtyřikrát mezi léty 1966 a 1979. Později však už armáda používala i silnější bomby – šedesátikilotunové. Že se nejedná o žádnou fantasmagorii, dosvědčuje i statistika; ze čtyř pokusů jen jeden selhal.

Rusové radí: Obamo, zkus to taky!

Tuto událost připomněla Američanům, kteří zoufale hledají řešení v Mexickém zálivu, už i ruská média. Deník Komsomolskaja Pravda navrhuje prezidentu Obamovi, aby použil právě tuto osvědčenou sovětskou metodu. Podle deníku by šance na úspěch v případě vrtu v Mexickém zálivu byla okolo 80 procent.

Sovětský svaz provedl v letech 1966 až 1988 celkem 169 “mírových“ podzemních jaderných výbuchů. Většina sloužila k otevření přístupů k ložiskům plynu a drahých kovů. Několik jaderných pum použil Sovětský svaz i budování přehrad.