Důchodkyně obětovala život psům. Živí jich 70

O sedmdesát psů se pouze ze svého důchodu stará Daniela Synková z Ostravy-Heřmanic. Opuštěné psy zachraňuje už 28 let.

Život plný odříkání a tvrdé práce vede bývalá učitelka Daniela Synková (66) z Ostravy-Heřmanic, která se pro záchranu opuštěných psů doslova obětovala. Kdysi se ujala jediného opuštěného psa, do roka jí však lidé přinesli dalších dvacet. Během osmadvaceti let jich před smrtí spasila několik tisíc.

Pro záchranu psů je ochotna udělat cokoli, na sebe už dávno přestala brát zřetel. Nezná ani den volna, neslaví narozeniny, ani Vánoce, ani jiné svátky, nekupuje nic, co nesouvisí se psy, obětuje pro ně celý důchod. „Všechno mám přesně spočítané. Důchod beru deset tisíc korun, pro sebe mám pět stovek. Zbytek jde na psy. Žiju opravdu skromně, a víc peněz pro sebe ani nepotřebuju,“ říká Daniela Synková, která se momentálně stará o sedmdesát psů, nejvíce jich najednou měla devadesát.

Pro psy vlastními silami uzpůsobila několik kůlen u svého domu, psi mají k dispozici také obrovskou zahradu jako výběh. O všechna zvířata se přitom Daniela Synková pečlivě stará, vaří jim, koupe je, každého psa pojmenovala, každý má svůj očkovací průkaz, prošel veterinou, odčervením, odblešením i kastrací.

Lidé z širokého okolí si už dávno zvykli, že funguje jako útulek s nepřetržitou pracovní dobou. Volají ji proto velmi často k otřesným případům týraných psů. „Nedávno mi například zavolali lidé, že někdo uvázal psa na ocelovém lanku. Byl to mladý ovčák, a vypadal strašně. Lanko mu odřezalo kůži okolo celého krku, visela mu jako kapsa, takže jsem mu tu kůži nechala přišít zase k hlavě, vyléčila jsem ho, a umístila ho do dobrých rukou. Nebo jsem léčila fenku, které děti uřezaly zadní nohu. Některé případy jsou opravdu šílené,“ říká smutně Daniela Synková s tím, že už by také ráda zase žila normální život, ale neumí nechat opuštěné psy bez pomoci.

Její nezištná práce ji přitom připravila o rodinu, která se k ní kvůli psům obrátila zády. Ona toho přesto nelituje. „Asi je to můj osud, a jiné už to nebude,“ uzavírá s povzdechem Daniela Synková.