Halloween se v Česku stává stále více oblíbeným. Slaví ho už každý čtvrtý Čech, a rekordně tak rostou prodeje dekorací, kostýmů i sladkostí. Spousta lidí ale stále nezná jeho historii a řadu zajímavostí, které s Halloweenem souvisí.
Halloween si v Česku postupně buduje své místo mezi podzimními tradicemi. Podle průzkumu společnosti Billa jej dnes do svého podzimního období zařazuje každý čtvrtý Čech. Rostoucí oblibu potvrzují také nákupní data. Zákazníci stále častěji nakupují dýně, tematické sladkosti, sezónní pečivo i dekorace.
„Zájem o halloweenský sortiment v posledních letech stabilně roste. Zákazníci vyhledávají nejen klasické dýně na vyřezávání i do kuchyně, ale stále více experimentují s tematickým pečivem a sladkostmi,“ řekla Dana Bratánková ze společnosti Billa.
Meziročně vzrostly prodeje dýní přibližně o 15 %. Ještě výraznější růst zaznamenaly speciální edice sladkého pečiva. Prodeje tematických donutů a perníků se oproti loňsku zvýšily o 37 %. Stále větší popularitě se těší také halloweenské cukrovinky. Jejich prodeje meziročně vzrostly přibližně o 30 %.
Zároveň platí, že dalších 56 % Čechů dodržuje Dušičky. Ani jednu z těchto tradic nedodržuje jen 19 % dotázaných.
Přestože v České republice jde o poměrně mladý svátek, například ve Spojených státech amerických má dlouhou historii. Pojí se s ním také řada zajímavostí, které popsal web Hashtag.
Halloween není jen moderním svátkem plným masek a sladkostí. Jeho kořeny sahají ke starému keltskému svátku Samhain, který se spojoval s koncem léta a s příchodem tmavší části roku. Keltové věřili, že právě v tomto období se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Aby se chránili před duchy a špatnými silami, používali ohně, masky a různé rituály. Postupem času se tyto představy a zvyky staly součástí tradic.
Představa, že během Halloweenu je hranice mezi živými a zesnulými tenčí než kdy jindy, patří k nejznámějším historickým motivům tohoto svátku. V některých starých tradicích se věřilo, že právě v tomto období lze navázat spojení s předky nebo od nich získat určité vedení.
Dnes se převlékáme za čarodějnice, upíry či filmové postavy zejména pro zábavu. Ve starších keltských tradicích však měly masky a přestrojení jiný význam. Lidé věřili, že se jimi mohou ochránit před zlými duchy nebo je zmást, aby je nepoznali. Podle historického popisu starších oslav Samhainu se používaly také masky vyrobené ze zvířecích kůží a dalších částí zvířat.
Přestože si dnes Halloween mnozí spojují především s Amerikou, významnou roli při jeho rozšíření ve Spojených státech sehráli přistěhovalci z Irska. Ve 40. letech 19. století přicházeli do USA mnozí Irové, kteří prchali před ničivým hladomorem způsobeným bramborovou krizí. S sebou přinášeli i vlastní tradice a způsoby oslav. Ty postupně získávaly popularitu i mezi ostatními obyvateli a přispěly k tomu, že se Halloween stal výraznou součástí americké kultury.
Vyřezávaná dýně s hrozivou tváří je dnes jedním z nejznámějších symbolů tohoto svátku. V Irsku se však před příchodem této tradice do USA na podobné lucerny používala především řepa. Lidé do ní vyřezávali tváře a vkládali světlo, aby vytvořili strašidelnou dekoraci. Když se zvyk rozšířil mezi irskými přistěhovalci v Americe, dýně se ukázaly jako praktičtější alternativa – byly větší a jejich povrch se dal snadněji vyřezávat.
V zemích, kde se tento svátek naplno slaví, dnes chodí děti ode dveří ke dveřím a prosí o sladkosti, čímž navazují na tradici, která má mnohem starší podobu. Ve středověkém Skotsku a Irsku se praktikovalo takzvané guising. Děti a mladí lidé navštěvovali sousedy a za jídlo či peníze nabízeli písničky, básničky nebo různá drobná vystoupení. Nešlo tedy pouze o jednoduché škemrání o dárečky, ale také o výměnu, při které návštěvníci museli něco předvést. Dnešní „trick-or-treat“ je tak moderní podobou staršího zvyku.
Pokud si myslíte, že halloweenským košíkům odjakživa dominovaly bonbóny a čokolády, není to úplně tak. Podle historického přehledu se ještě před 50. lety 20. století dětem, které chodily ode dveří ke dveřím, dávaly také ořechy, drobné hračky nebo mince. Sladkosti se staly výraznou součástí oslav až později, když výrobci cukrovinek rozpoznali obchodní potenciál Halloweenu a začali nabízet speciální tematické výrobky.
Halloweenské koledování nebylo vždy tak jednoduché jako dnes. Během druhé světové války se v některých zemích omezovaly dodávky cukru, což znamenalo, že sladkosti byly obtížněji dostupné. Zvyk rozdávat dětem sladkou odměnu proto ustoupil do pozadí. Po skončení války se však sladkosti postupně staly jedním z hlavních symbolů svátku.
Představy o kontaktu s mrtvými se neprojevovaly pouze v příbězích o duchách. V některých tradicích se během halloweenské noci připravovala takzvaná dumb supper, tedy tichá večeře. U stolu se nechávalo místo navíc pro zesnulého blízkého a jedlo se v naprostém tichu. Tento zvyk měl sloužit k uctění památky mrtvých a podle některých pověr mohl umožnit i symbolické spojení s nimi.
Když se blíží Halloween, vitríny obchodů zaplní zejména černá a oranžová barva. Má to jasně stanovenou symboliku – oranžová se pojí s podzimní úrodou, zráním plodin a obdobím sklizně, černá zase evokuje tmu a smrt, které se ve starších představách spojovaly s hranicí mezi světem živých a mrtvých. Spolu tak vytvářejí kombinaci, která vystihuje podzimní charakter svátku i jeho strašidelnou atmosféru.
Černé kočky dnes patří k nejznámějším symbolům Halloweenu, ale jejich spojení s tímto svátkem vychází ze starých pověr. Ve středověkých představách se čarodějnicím připisovala schopnost měnit se na černé kočky, proto takové příběhy přispěly k tomu, že se kočky začaly spojovat s tajemnem a nadpřirozenem.
Ne každý si užívá strašidelné masky, hororové dekorace či příběhy plné duchů. Pro některé lidi mohou být tyto podněty zdrojem intenzivního strachu. Pro výraznou obavu spojenou s tímto svátkem se používá pojmenování samhainophobia. Není to tedy jen o tom, že někdo nemá rád horory nebo se mu nelíbí pavouci a umělé pavučiny – při opravdu silném strachu může už samotná představa Halloweenu vyvolávat úzkost.
Halloween se postupně dostal také na místa, kde by to čekal málokdo. Podle historického přehledu byla první dámou, která nechala Bílý dům vyzdobit na Halloween, Mamie Eisenhowerová v roce 1958. Dekorace zahrnovaly mimo jiné kostry, dýňové lucerny, sušenou kukuřici, černé kočky a skřítky. Tradice zdobení se později v různých podobách zachovala i u dalších obyvatel prezidentského sídla.
Dýně nemusí sloužit pouze jako dekorace na parapetu nebo surovina na polévku. Některé exempláře dosahují rozměrů, které si při běžné úrodě nelze ani představit. V říjnu 2023 představil pěstitel Travis Gienger dýni o hmotnosti 2 749 liber, což je přibližně 1 247 kilogramů.
Halloween v USA není jen o koledování a sladkostech. V newyorské čtvrti Greenwich Village se každoročně koná známá Village Halloween Parade, která začala v roce 1973 jako jednoduchá přehlídka s loutkami. Postupně se z ní stala velká událost, které se účastní přibližně 50 tisíc lidí, přičemž ji sledují miliony dalších. Přehlídka je ukázkou kreativity, kostýmů a pouliční zábavy a zároveň připomíná, jak významné místo má Halloween v americké kultuře.
Halloween slaví stále více Čechů. Obchody čekají rekordní tržby (10/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz