V Guinei volí po 52 letech poprvé svobodně prezidenta

Guinea v neděli zvolí prezidenta v prvních svobodných volbách od vyhlášení nezávislosti na Francii v roce 1958, informuje server France24.

Očekává se impozantní účast voličů, kterých jsou registrovány na čtyři miliony. Hlavními favority mezi 24 kandidáty jsou dva expremiérové Cellou Dalein Diallo a Sidya Toure a dlouholetý vůdce opozice Alpha Conde. Předběžné výsledky by měly být známy do 72 hodin od uzavření volebních místností. Pokud žádný z kandidátů nezíská většinu, uskuteční se 18. července druhé kolo mezi dvěma nejúspěšnějšími.

Na klidný průběh voleb v asi osmi tisících volebních místnostech bude dohlížet 16 tisíc příslušníků bezpečnostních sil. V zemi je také přítomno 3965 místních i zahraničních pozorovatelů.

Guinejské úřady v neděli zakázaly starty všem letadlům a zakázaly auta v ulicích, kromě vozidel diplomatů a obranných a bezpečnostních sil. Ostatní potřebují zvláštní povolení. Guinea také uzavřela mezi 6.00 místního času a půlnocí všechny hranice, pozemní, mořské i vzdušné, uvedla místní televize.

Národní volební komise (CENI) tvrdí, že je na křest ohněm v podobně prvních svobodných voleb připravena, přiznala však, že se vyskytly problémy. Téměř půl milionu ze čtyř milionů voličů neobdrželo elektronické volební karty a bude muset použít tradiční lístky.

V ulicích metropole Conakry visí plakáty s tvářemi dvou dětí a sloganem: "Volte pro ně, v tichu a klidu".

Čtyřicet dní trvající předvolební kampaň byla poměrně klidná, provázely ji vášnivé debaty a entuziasmus obyvatel země, kteří v ulicích pořádali oslavy. Ve čtvrtek však došlo ke střetům mezi stoupenci dvou rivalů ve městě asi 50 kilometrů severně od metropole Conakry. Boje si vyžádaly podle různých informací jednoho až čtyři mrtvé a desítky zraněných.

Zahraniční dárci přispěli na nedělní volby 41 miliony dolarů (přes 860 milionů korun). Generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun naléhal na guinejské úřady, aby zajistily "pokojné a věrohodné volby", z nichž vzejde "vláda, která plně odráží vůli obyvatel".

Poslední vůdce vojenské junty generál Sékouba Konaté vyzval ke svobodným a spravedlivým volbám a 24 kandidátů požádal, aby se pokusili zabránit násilnostem a návratu k diktatuře vojenské junty. "Začínáme teď a je na vás, aby se to stalo," promluvil ke kandidátům shromážděným v prezidentském paláci v sobotu. "Už nemůžeme pokračovat v tom, jak jsme žili jako v džungli, jako bychom byli ve státě bez autority. Příliš mnoho obyvatel Guineje zahynulo a trpělo," dodal.

Konaté stejně jako všichni členové jeho junty a rady prozatímní vlády složené z civilistů nesmí kandidovat. Podle politologů je největším nebezpečím propuknutí násilností, pokud některý z poražených odmítne uznat výsledky.

Guinea získala nezávislost na Francii 2. října 1958, prezidentem se pak stal "otec samostatnosti" Ahmed Sékou Touré, který zemi ovládal celých 26 let. Jeho náhlé úmrtí v roce 1984 následoval státní převrat, který ynesl do čela země na dalších 24 let vojenskou juntu v čele s generálem Lansanou Contém. V prosinci 2008 se po smrti Contého k moci dostal další vojenský diktátor Moussa "Dadis" Camara.

Loni v září se na stadionu v Conakry shromáždila opozice, která požadovala Camarovo odstoupení. Armáda začala do davu střílet a zmasakrovala více než 150 lidí, další více než tisícovku zranila a nespočet žen znásilnila. Vyšetřování OSN způsobilo napětí uvnitř junty, kdo za masakr ponese vinu. Camaru střelil do hlavy šéf jeho prezidentské ochranky. I když diktátor přežil, odešel z vedení země a nyní žije v exilu v Burkině Faso. Jeho emigrace je součástí lednové mírové dohody, která umožnila Guineji uskutečnit svobodné volby bez jeho účasti.