Pražské věže: vyhlédněte z věže Kostela sv. Mikuláše

Nepochybnou dominantou Malé Strany je barokní kopule kostelu sv. Mikuláše s přiléhající, stejně vysokou věží.

Původně na tomto místě stával raně gotický kostel z počátku 13. století, zasvěcený rovněž sv. Mikuláši z Myry. V sousedství bývalo již v románském období tržiště.

Barokní kostel sv. Mikuláše vznikal v letech 1703 – 35 pod dohledem významného architekta Kryštofa Dienzenhofera a později jeho syna Kyliána Ignáce. Barokní kostel sv. Mikuláše na Malé Straně je jedním ze stylově nejčistějších a nejkrásnějších příkladů vrcholné barokní architektury severně od Alp. Kostel byl součástí areálu jezuitské koleje.

Zdroj: Oficiální zdroj

Zatímco kostel byl majetkem církve, přilehlá věž náležela obci, tedy Malé Straně, a proto má i vlastní popisné číslo 556 a vlastní vchod. Věž, která sloužila zároveň jako zvonice i hláska, byla postavena později než kostel K. I. Dienzenhoferem, dokončena byla roku 1755 jeho žákem a zeťem Anselmem Luragem. Ovšem už pět let před dokončením věže na ni byly zavěšeny zvony. Záměrně je věž i kopule chrámu stejně vysoká, tj. 74 m a obě jsou koncipovány tak, aby panoramaticky korespondovaly s chrámem sv. Víta na Pražském hradě. Zvonice byla také poslední pražskou věží – hláskou. Poslední hlásný tu žil do roku 1891, do té doby byl povinnen při požáru zvonit, ve směru ohně vyvěsit z okna červený prapor a v noci lucernu. V bytě posledního hlásného později žil malíř Jan Vochoč. S nástupem komunistické zvůle se ve věži usídlila Státní tajná bezpečnost.

Časová osa
1273 – první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše na Malé Straně
1752 – dokončen kostel sv. Mikuláše
1755 – dokončena přilehlá věž sv. Mikuláše
1891 – na věži ukončena činnost posledního hlásného
1950 – hláska se stává pozorovatelnou STB
1997 – věž otevřena pro veřejnost

Zajímavosti
technické údaje věže:
výška: 74 m
výška ochozu: 45 m
počet schodů: 215

Hlásilo se i ve 20. století

Poté, co komunisté uchvátili v někdejším Československu moc, stala se někdejší zvonice a hláska opět pozorovatelnou. Od 50. let 20. století tu totiž měla svoji základnu a tajnou pozorovatelnu nechvalně proslulá STB, Státní tajná služna, která odsud monitorovala dění na ambasádách západních států.

KAJKA – Malá Strana očima StB

Praha, 15. 4. 2010 – Návštěvníci Prahy mají od čtvrtka možnost vidět Malou Stranu očima agentů tajných služeb. Ve věži Chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí se po náročné rekonstrukci otevírá veřejnosti bývalá pozorovatelna Státní bezpečnosti. Autentický prostor i doplňující expozice jsou českým unikátem. Přesto, že pozorovatelen bylo jen v Praze více než 70, je malostranská KAJKA jedinou zpřístupněnou.
Když společnosti ABL a.s. v srpnu loňského roku převzala do správy klíčové pražské věže, zjistila, že i stovky let staré památky mají svá skrytá tajemství. Když ve vrcholku barokní věže objevili zcela zachovanou buňku StB, okamžitě padlo rozhodnutí otevřít tento prostor veřejnosti i za cenu náročné a nákladné rekonstrukce.

"Samotná pozorovatelna byla velmi zachovalá, včetně vylepených etiket, fotografií či provizorní toalety. Rekonstrukce se týkala především bezpečného přístupu, kdy bylo potřeba navrhnout a vybudovat zcela nové schodiště. Následovala realizace elektrických rozvodů a osvětlení.“ Upřesňuje výkonný ředitel ABL a.s., Matěj Bárta.

Tak pracovali estébáci

Expozice návštěvníkům přiblíží celkovou atmosféru totalitního režimu skrze práci Státní bezpečnosti. K její kompozici významně přispěl Archiv bezpečnostních složek, který je logickým partnerem stálé expozice správy sledování.
"Ne nadarmo se Státní bezpečnosti tehdy říkalo oči a uši strany. Sledovala nejen občany vlastního státu, ale i cizí státní příslušníky. Zvláštní pozornost byla upřena na pracovníky a návštěvníky zastupitelských úřadů. Kromě fyzického sledování tajnými příslušníky Správy sledování Ministerstva vnitra bylo monitorování pohybu vybraných osob zajištěno prostřednictvím pozorovatelen, neboli tzv. opěrných bodů. Po celé Praze byly takových opěrných bodů desítky.“ přiblížil fungování totalitní policie ředitel Archivu bezpečnostních složek PhDr. Ladislav Bukovszky.

Dědkárna špiclovala zápaďáky

Kajka byla v době svého fungování nazývána také Dědkárna nebo Dědkostroj – svou službu si zde totiž odbývali především vysloužilí agenti. Jejich úkolem bylo monitorovat pohyb vozidel a osob v okolí ambasády USA a jejich spojenců - Japonska, Velké Británie a Německa. Informace putovaly radiovysílačkou vozové hlídce v terénu, která se poté zájmovým objektům věnovala.
Návštěvníci expozice KAJKA uvidí fotografie pořízené hledáčkem tajných služeb, dobové artefakty a pracovní pomůcky špionů, ale také fotografie sportovců či pivní etikety, jejichž vylepováním si tehdejší policisté krátili čas.

Věříme, že ačkoliv je buňka v trámoví věže mrazivou připomínkou totalitního režimu a nesvobody, stane se vyhledávaným turistickým místem nejen proto, že je jediná svého druhu v České republice, ale především proto, jakým způsobem návštěvníkům prezentuje dobu nedávno minulou.

Radní Mgr. Rudolf Blažek, který společně s ředitelem ABL Matějem Bártou slavnostně přestřihl pásku, vystihl smysl expozice slovy: "Ačkoliv máme více než 20 let svobody a demokracie, je neustále potřeba připomínat si, co znamenala totalita. Otevření této expozice velmi vítám a doufám, že podobných projektů bude více.“

KAJKA je otevřena každý den od 10.00 do 22.00.