Chorvaté a Srbové se dohodli. Atentátník bude vydán

Chorvatsko a Srbsko v úterý podepsaly dohodu o vydávání lidí obviněných z trestných činů. Píše to agentura Reuters.

"Ačkoliv tuto smlouvu budou muset ještě ratifikovat jednotlivé parlamenty, začíná platit už nyní... Obě země spolupracují v boji proti organizovanému zločinu,“ řekla srbská ministryně spravedlnosti Snežana Malovičová krátce po podpisu dokumentu v Bělehradě.

"Díky této dohodě nebudou zločinci nikde v bezpečí. Pokud si myslí, že mezi sebou dobře spolupracují, tak my spolupracujeme ještě lépe,“ prohlásil chorvatský ministr spravedlnosti Ivan Simonovič.

Potírání organizovaného zločinu je pro Srby i Chorvaty klíčové - požaduje je Evropská unie.

Chorvatsko by mohlo přístupové rozhovory s EU dokončit už letos a unijním členem by se mohlo stát příští rok, zatímco Srbsko o členství formálně požádalo loni v prosinci.
 

Stál za vraždou Djindjiče

Prvním, kdo bude podle dohody vydán do Srbska, bude patrně Sretko Kalinič, jeden z lidí, kteří stáli za vraždou srbského premiéra Zorana Djindjiče. První demokraticky zvolený ministerský předseda byl zastřelen 12. března 2003 před sídlem vlády v Bělehradě. Kalinič a další atentátník Miloš Simovič byli za účast na útoku v nepřítomnosti odsouzeni k 30 letům vězení.

Kalinič se skrýval před spravedlností sedm let a do rukou chorvatské policie padl náhodou. V první polovině června ho v hádce postřelil do břicha a hrudi právě Simovič. Na záhřebském předměstí ho zkrvaveného našel kolemjdoucí muž, který mu zavolal záchranku. V nemocnici zjistili, že zraněným je šestatřicetiletý Kalinič, člen obávaného zemunského klanu.

Atentát na premiéra Djindjiče zorganizoval Milorad Ulemek, který za vlády prezidenta Slobodana Miloševiče působil jako velitel elitní polovojenské jednotky Červené barety. Střelcem byl zástupce Zvezdan Jovanovič. Oba muži byli odsouzeni k 40 letům vězení, což je maximální trest, který srbské zákony připouštějí.

Atentát na Djindjiče měl zbrzdit prozápadní reformy, které premiér v Srbsku zahájil, a umožnit spojencům prezidenta Miloševiče, aby se vrátili k moci a mohli zastavit vydávání lidí podezřelých z válečných zločinů haagskému tribunálu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii.