Za propad tunelu Blanka může starý potok

Za červencový propad tunelu Blanka na zahradě ministerstva kultury pravděpodobně mohou spodní vody. Naznačují to první výsledky průzkumných vrtů, které si nechali udělat vyšetřovatelé, informovala MF DNES.

"To znamená, že tam musela být voda ještě před tím, než se provalil strop a zavalil bagristu. Z toho by mohlo vyplývat, že za propadem je skutečně celá řada náhod a souběh okolností. Nicméně určitý vliv třeba chyby v projektu nebo pochybení dělníků stále nelze zcela vyloučit," řekl MF DNES dobře obeznámený zdroj.

ČTĚTE TAKÉ:

PODÍVEJTE SE do tunelu Blanka s reportérem TV Nova

Nalezení vody potvrdil i mluvčí metrostavu František Polák. "Nyní musíme zjistit, o jakou vodu se jedná, zda dešťovou, z kanalizace nebo vodovodu," dodal. Rozbory by podle něj měly být hotovy zhruba za jeden nebo dva týdny.

První záběry zasypaného bagru v tuenlu Blanka:
 

Tunel se v minulosti propadl již dvakrát. V roce 2008 se v pražském historickém parku Stromovka zem propadla v polovině října. Vytvořil se kráter o průměru 20 metrů a hloubce zhruba 15 metrů. Podobná havárie se ve Stromovce opakovala v květnu stejného roku, kdy vznikla jáma o průměru zhruba deset metrů. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, policejní vyšetřování ani v jednom případě neodhalilo něčí pochybení.

Tunel Blanka je součástí severozápadní části pražského okruhu a má stát přibližně 25,8 miliardy korun. Je jednou z největších tunelových staveb svého druhu ve střední Evropě a finančně i rozsahem je srovnatelný pouze se stavbou prvních úseků metra. Celý úsek financuje hlavní město ze svého rozpočtu.