Pražští otcové pečují o děti více než tátové ze zbytku Česka

Péče o děti ale není jedinou věcí, ve které se tátové z metropole angažují více než jejich protějšky ze zbytku republiky.

"S výjimkou domácích prací se více zapojují také v ostatních oblastech každodenní péče o domácnost a nezletilé děti," shrnula mluvčí výsledky průzkumu, který nese oficiální název Podoby otcovství v České republice.

Otcové žijící na území metropole se od těch ze zbylých částí republiky liší také názorem na to, který z rodičů by měl s dítětem zůstat doma. "Pražští otcové více prosazují střídání rodičů v průběhu rodičovské dovolené. Na druhou stranu jsme se u nich častěji setkali s názorem, že jejich partnerky chtějí zůstat s dítětem doma samy," uvedla Plívová. Současně dodala, že své rozhodnutí nezůstat s potomkem na rodičovské dovolené muži nejčastěji zdůvodňovali finanční nevýhodností takového kroku.

Průzkum ukázal i to, že pražští tátové si ve srovnání s ostatními kvůli narození dítěte častěji berou neplacenou dovolenou. Ze všech respondentů se přitom cítí být nejméně diskriminováni ze strany zaměstnavatele kvůli benefitům spojeným s péčí o děti, které se od těch pro matky liší. Zcela opačný názor však zastávají v případě státních benefitů. "Přesto si ale ze všech dotazovaných otců nejméně přejí, aby se stát v otázce podpory aktivního otcovství nějak angažoval," poznamenala Plívová.

Z průzkumu vyplynulo i to, že tátové z hlavního města inklinují spíše k liberálnímu stylu výchovy svých potomků. "Ze svých dětí se snaží vychovat individuality, nemyslí si tedy ani to, že potřebují pevnou ruku. Pražanům převážně nevadí ani vstávání k dětem, méně souhlasí také s tím, že se v době nemoci o dítě nejlépe postará matka. Paradoxně ale kladou menší důraz na čas strávený s dětmi," uzavřela Plívová.

Cílem projektu "Táto, jak na to?" je poukázat na pozitivní význam aktivního otcovství. Ten v Česku zatím není příliš rozšířený. Aktivní otcovství přitom znamená zapojení otců do každodenní péče o děti, tedy například i vodění do školky a školy, pomoc při domácí přípravě do školy, zajištění stravy a hygieny či trávení volného času s dětmi. V obecné rovině potom tento koncept zahrnuje pravidelný podíl otce na péči o rodinu a domácnost včetně spravedlivého rozdělení domácích prací mezi muže a ženy.

Projekt si vyžádá náklady ve výši téměř 7,7 milionu korun. Ministerstvo přitom počítá s tím, že na něj ze své kasy vyčlení částku ve výši 1,1 milionu korun, zbytek pak uhradí Evropský sociální fond v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.