Měsíc i Mars budou zelené. Stanou se plantážemi

Zdroj: TN.cz

Astronauté, kteří v budoucnu poletí na Měsíc, nebo na Mars, by měli spolu s dalším nákladem dovézt na mimozemské půdy i rostliny. Ty zde mají vyrůstat pod ochranou skleníků a stát se tak novou složkou kosmonautické stravy.

Odborníci chtějí s výsadbou rostlin mimo Zemi navázat na pokusy, které byly učiněny už v rámci amerického kosmického programu Apollo. Astronauté tehdy přivezli z Měsíce vzorky hornin, které byly podrobně analyzovány.

Ukázalo se, že měsíční půda obsahuje zbytky solí a rozdrobených hornin, které jsou vcelku přijatelné pro některé druhy pozemských rostlin. V lunární směsi nebyly nalezeny žádné toxiny, ani mimozemské bakterie, které by jakkoliv ubližovaly živým tvorům a tedy i rostlinám.

Omezené množství dovezeného materiálu nicméně zabránilo vědcům zjistit, jak se v něm rostlinám dlouhodobě žije a zda v něm mohou normálně prospívat a růst.

Zdroj: NASA

"I když jsme obdivovali pokrok, jaký věda učinila během éry misí Apollo, základní otázka zůstala na stole: totiž, zda mohou rostliny vyrůstat od semínka do dospělosti na měsíční hornině," uvedl americký genetik Robert Ferl.

Odborníci nicméně doufají, že lidé budou moci brzy navázat na experimenty, které už v rámci programu Apollo neproběhly. Pokroky ve vědě totiž dovolují určit, jak si rostliny povedou na molekulární úrovni na tom či onom typu půdy, té měsíční či marsovské nevyjímaje.

Poslední experimenty nyní ukazují, že by rostliny mohly být schopny využít látky obsažené v měsíční půdě. To by znamenalo, že by dokázaly přežívat a růst ve speciálních sklenících přímo na naší přirozené oběžnici.

Zdroj: Oficiální zdroj

NASA v souvislosti s dovozem první měsíční půdy na Zemi učinila mnoho bezpečnostních opatření. V Houstonu v Johnsonově vesmírném centru proto před lety vybudovala zařízení Lunar Receiving Lab (LRL), v níž experti zjišťovali, zda Měsíc neobsahuje nebezpečné mikroorganismy, nebo látky, které by mohly uniknout do pozemské atmosféry.

Obavy o zdraví planety a jejich obyvatel z důvodu škodlivého vlivu měsíčních hornin ale rychle opadly. Ukázalo se totiž, že 35 druhů rostlin, které přišly do kontaktu s měsíčním prachem, zůstalo v dobrém zdravotním stavu. A to samé se dalo říci i o zvířatech, které takto "kontaminované" listy a stonky spořádaly.

V plánech výzkumníků je nyní nový cíl. Pokud by se v horizontu několika desítek let podařilo vypěstovat na Měsíci či Marsu první pozemské rostliny, výrazně by se zvýšila soběstačnost astronautů. Podle odhadů by pak stačilo, aby jim ze Země byla dopravována jen pětina nutného potravinového přídělu. Zbytek by si vypěstovali a sklidili sami.

O plantáže by se kromě lidské posádly starali hlavně roboti. Lidé se mají podle plánů spíše než zemědělství na cizích planetách a vzdálených měsících věnovat spíše vědě a průzkumu mimozemského povrchu.