Discovery dostal zelenou k poslednímu startu

Americká vesmírná agentura NASA povolila let raketoplánu Discovery. Bude to labutí píseň vesmírné lodi, která je v NASA nazývána "workhorse" (pracant, dříč), informuje NASA na svém webu.

Discovery strávil mezi hvězdami tolik času jako žádný stroj z flotily raketoplánů - téměř rok. Do vesmíru vzlétl poprvé v roce 1984 a od té doby ještě sedmatřicetkrát. Má za sebou 322 dnů na oběžné dráze a 5247 obletů Země.

Start plánovaný na příští pondělí ohrožoval únik paliva. Technici však přímo na startovací rampě na floridském mysu Canaveral, kde se Discovery tyčí nosem k nebi, dokázali poruchu opravit – vyměnili vadná těsnění u palivové nádrže pro manévrovací motory. Kdyby se jim to nepodařilo, musel by Discovery zpět do hangáru.

Discovery se šesti astronauty odstartuje na vesmírnou stanici ISS podle plánu. Poveze plošinu pro práci astronautů mimo stanici, moduly pro zásoby a odpad i některé náhradní díly.

Po něm poletí ještě dva stroje z flotily raketoplánů - Endeavour a Atlantis. První v únoru a druhý v červnu.

NASA zůstaly tři vesmírné koráby pro pilotované lety - Atlantis, Endeavour a Discovery. Dva další - Challenger a Columbia - havarovaly v letech 1998 a 2003.

Poté, co raketoplány skončí, bude NASA využívat k letům svých astronautů na ISS ruské vesmírné lodě Sojuz. Za jedno sedadlo jí budou Rusové účtovat přes 50 milionů dolarů, v přepočtu téměř miliardu korun.

NASA vyvíjela vesmírnou loď Orion, která měla po desetiletích opět přivézt americké astronauty na Měsíc. Vláda prezidenta Baracka Obamy však projekt zarazila.

Obama dal NASA úkol, aby šesti miliony dolarů "povzbudila" vybrané soukromé firmy, které by měly postavit vesmírné taxi pro cesty astronautů na oběžnou dráhu. Vesmírné agentuře nařídil, aby vyvinula loď schopnou dopravit astronauty na Mars a do vzdálených končin vesmíru.