Co bylo před vznikem našeho vesmíru? Údajně jiný vesmír

Zdroj: Oficiální zdroj

Ptát se na to, co bylo před tím, než vznikl náš vesmír a tím pádem i vlastní čas a prostor, nedává moc smysl. Vědci dnes ale tvrdí, že i taková otázka má své opodstatnění a jsou přesvědčeni, že na ni umí odpovědět.

Podle teorie Velkého třesku vznikl vesmír před 13,7 miliardami let. Před tím neexistovalo vůbec nic, ani čas.

Známý fyzik Oxfordské univerzity Roger Ponrose se svým kolegou kosmologem Vahem Gurzadyanem však tvrdí, že ve vesmíru nalezli důkazy o existenci jiných kosmů, které existovaly kdysi dávno.

Zdroj: Oficiální zdroj

Pozůstatky, které mají ukazovat na existenci mnohem starších vesmírů, nalezl Penrose v takzvaném reliktním záření.

To přichází z vesmíru ze všech směrů a mohlo by být pozůstatkem z období nedlouho po velkém třesku. Změřená teplota tohoto záření se pohybuje těsně nad absolutní nulou a činí přibližně 2,73 Kelvina.

Penrose spolu se svým kolegou v něm však nalezli pravidelné oblasti, jakési soustředné kružnice, v nichž je energie reliktního záření překvapivě shodná. Fyzici teoretizují, že jde o stopy po přítomnosti minulých zaniklých vesmírů, které existovaly v dřívějších dobách, takzvaných "aeonech".

Penrose proto formuloval myšlenku cyklického vesmíru, tedy kosmu, který se za nějaký čas po svém vzniku opět zhroutí do nepředstavitelně hmotného bodu (singularity) a následně exploduje v novém Velkém třesku, aby po mnoha a mnoha letech zase kolaboval do jediného bodu.

Zdroj: Oficiální zdroj

Velmi zjednodušeně řečeno, vesmír podle Penrose dospěje ke konci tak, že veškerou jeho hmotu pohltí černé díry, které se postupem času navzájem srážejí a nakonec vytvoří jedinou singularitu - tedy zárodek úkazu, který dnes lidstvo pojmenovává termínem Velký třesk.

Ony srážky černých děr v konečné existenci kosmu se pak mají projevovat mohutnými výtrysky energie a gravitačních vln a tyto okolnosti jsou patrné i v později vznikajícím vesmíru. Lidé je pak pozorují jako soustředné kružnice v reliktiním záření, které vytyčují oblasti s "podivně" shodnou mírou energie.

Vědci celého světa nyní chtějí existenci těchto kružnic stoprocentně potvrdit, nebo vyvrátit tím, že je přičtou náhodě, či špatné interpretaci výsledků. O sběr dat se dnes stará kosmická sonda Wilkinson Microwave Background Probe (WMAP) a speciální stratosférické balóny BOOMERanG. Jejich měření využili také Penrose s Gurzadyanem.