Slunce je zloděj. Krade komety cizím hvězdám

Zdroj: NASA

Aktualizováno 00:49, 26. 11. 2010 26. 11. 2010, 00:00

Až se příště budete dívat na nebe a pozorovat let komety, uvědomte si, že je nejspíš "kradená". Přírodní úkaz pozorujete díky našemu Slunci, které vlasatici vzalo cizí hvězdě.

"Pokud jsou naše výsledky správné, pak Slunce polapilo komety z území jiných hvězd," uvedl astronom Hal Levison.

Komety, které pozorujeme ze Země pocházejí z takzvaného Oortova oblaku, který se nachází za oběžnou drahou Pluta. V polovině minulého století jej určil coby droj většiny komet holandský astronom Jan Oort.

Oortův oblak je kulovitý shluk komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 50 000 AU od Slunce (1 AU je rovná vzdálenosti Země od Slunce). Poloměr Oortova oblaku nelze přesně určit – přestože panuje konsenzus, že největší část hmoty jeho objektů je soustředěna ve vzdálenosti asi 50 000 AU, jeho komety se mohou v malé míře vyskytovat již od vzdálenosti 2 000 do 200 000 AU od Slunce, kde již gravitace působení této hvězdy postupně slábne a na objekty Oortova oblaku začínají mít větší vliv okolní hvězdy. Oortův oblak je zdrojem kometárních jader, z nichž některé vlivem vzájemného gravitačního působení, díky gravitaci okolních hvězd nebo i vzájemnými srážkami změnily svou dráhu směrem k Slunci. Tyto komety jsou většinou dlouhoperiodické anebo proletí kolem Slunce pouze jednou. Jejich úhel k ekliptice je náhodný. Objekty v Oortově oblaku se skládají převážně ze zmrzlé vody, amoniaku a metanu.

Podle původního modelu platilo, že se komety vytvořily při vzniku naši Sluneční soustavy. Gravitační síla planet pak tyto kusy ledu postupně odsunula dále od Slunce, kde vytvořily Oortův oblak.

Odborníci ze SWRI ústavu (Southwest Research Institute) ale tvrdí, že to bylo úplně jinak.

Zdroj: Oficiální zdroj

"Víme, že se hvězdy formují v obřích oblastech plných intergalaktického plynu. I Slunce se tak narodilo a s ním i mnoho dalších hvězd. V tomto místě mělo Slunce dostatek síly na to, aby spolu odtáhlo i komety od jiných hvězd díky velké gravitační síle. Je těžké si představit, že by to tak nebylo," soudí Levison.

Oortův oblak neobsahuje miliardy, ale prý až stovky milaird komet

Komety v Oortově oblaku mají většinou průměr od 1,8 do 4 kilometrů. Jsou však tak daleko, že se jejich skutečná velikost a počet určuje jen velmi obtížně.

Levison a jeho tým jejich množství přesto odhaduje na neuvěřitelných 400 miliard. Dřívější pozorování přitom předpokládala, že jich stokrát méně.

Vědci jsou přesvědčeni, že by studiem Oortova oblaku získali mnoho informací o složení okolních hvězd. Stále však narážejí na základní problém - průzkum této vzdálené oblasti je pro člověka stále velmi těžkým oříškem.

adr, TN.cz