Zemi čeká zkáza. Přicházejí nové bouře na Slunci

Divokému slunečnímu počasí není ani zdaleka konce. V příštích letech mají solární bouře ničit navigační systémy, družice a elektrické sítě.

Škody napáchané Sluncem mají být větší než způsobil hurikán Katrina. Mají dosáhnout neuvěřitelných 2 bilionů dolarů, pozn. bilion je 1000 miliard.

"Potíže působené solárním počasím je nutno brát vážně," uvedl John Beddington, zástupce vědecké sekce v britském parlamentu.

Podle Beddingtona měla Země zatím štěstí na klidné "sluneční" počasí, ale "tato perioda se nyní chýlí ke konci," dodal vědec.

Masivní výbuchy na Slunci, údajně největší za poslední čtyři roky, nedávno těžce poškodily radiovou komunikaci na území Číny. Podle satelitů NASA Solar Dynamics Observatory se částice ze Slunce blížily k Zemi rychlostí kolem 900 kilometrů za vteřinu.

"V průběhu času se zranitelnost našich technologických systémů neuvěřitelně zvýšila. A je jedno, zda jde o inteligentní rozvaděče elektrického proudu, nebo GPS. Na všechno to jsme si jako společnost hodně zvykli," uvedl Beddington.

Také Jane Lubchenko z organizace NOAA (US National Oceanic and Atmospheric Administration) předpokládá, že silné solární bouře začnou na Zemi dopadat mnohem častěji.

Sluneční aktivita totiž v těchto letech nebývale stoupá a svého maxima dosáhne v roce 2013, v době vrcholu svého 11letého maxima.

Sluneční bouře, tedy obří výtrysk koronární hmoty, je doprovázena silnou elektromagnetickou radiací. Ta, v případě, že narazí na Zemi, ionizuje svrchní vrstvy atmosfér. Na Zemi jsou lidé poměrně v bezpečí, satelity a další elektronika je těmito výboji ale vážně ohrožena. V nebezpečí se ocitají také astronauti na ISS, případně ti, kteří by v tuto chvíli cestovali například k Marsu.:. Trojrozměrný model Slunce

Po výtrysku koronární hmoty trvá asi 10 - 20 minut, než k Zemi dorazí dávka silně nabitých protonů. Ta může ovlivnit vše od satelitů po elektroniku. Po 10 - 30 hodinách se k Zemi dostává zředěná koronární hmota, která dokáže přerušit přívody elektrického napájení.

Oblak plazmatu, který je nabit energetickými částicemi, může při svém putování Sluneční soustavou napáchat velké škody. Vědci jsou přesvědčeni, že v roce 1958 právě erupce na Slunci poničily podmořský komunikační kabel v Atlantiku. V letech 1972 pak telekomunikační kabely na severozápadě USA.

O osm let později způsobily sluneční erupce škody na elektrickém vedení mezi Winnipegem a Minneapolisem. A konečně koncem osmdesátých let těžce poškodily transformátory elektrárny v Quebecku.

Sluneční erupce byla poprvé pozorována roku 1859. Podobné události byly také zaznamenány u mnoha jiných hvězd. Frekvence výskytu slunečních erupcí se různí, od několika denně, když je slunce zvlášť "aktivní" až po méně než jednou týdně, když je Slunce "klidné". Sluneční aktivita se mění v 11letém cyklu.