APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

Cestování napříč galaxií umožní falešné hvězdy

Cestování napříč galaxií umožní falešné hvězdy
Zdroj: Oficiální zdroj

Lidé by mohli velmi rychle cestovat z jednoho konce galaxie na druhý. Umožnily by to takzvané červí díry, které propojují vzdálené oblasti vesmíru. Teoretikové dnes tvrdí, že vstupem do červích děr jsou některé objekty, které dosud mylně považujeme za hvězdy.

Přestože zatím vědci nemají žádný důkaz existence červích děr, jejich přítomnost ve vesmíru předpokládá obecná teorie relativity.


Odborníci obecně předpokládají, že červí díry spojují různá místa v kosmu. Nová studie k tomu ale dodává, že tyto tunely spojují navzájem dvojici vzdálených "hvězd".


Uvozovky jsou v tomto případě zcela na místě. Vstup a výstup z červí díry totiž není skutečnou hvězdou - pouze ji připomíná. Výplň tunelu pak není "prázdným prostorem, ale perfektní kapalinou tvořenou exotickou hmotou, která se přemisťuje z jedné "hvězdy" na druhou.

Zdroj: Oficiální zdroj


Teoretici Vladimir Dzhunushaliev z Kazachstánu a jeho spolupracovníci se dnes snaží odhalit takové falešné hvězdy od těch skutečných.


Matematické modely totiž ukazují, že by mezi oběma typy objektů měly existovat poměrně výrazné rozdíly. Falešné hvězdy by například měly pulsovat zcela jinak, než naše Slunce. Díky tomu by také měly do okolního vesmíru uvolňovat různé druhy energie, například kosmické záření s ultravysokou energií.
 

Červí díra (anglicky Wormhole) je ve fyzice hypotetický objekt, který tvoří „zkratku“ přes prostor a čas.

Tento fenomén byl poprvé popsán roku 1935 společně vědci Albertem Einsteinem a Nathanem Rosenem jako tzv. „Einsteinův-Rosenův most“ (což je ale jen jeden z hypoteticky možných druhů červích děr). Název „červí díra“ je analogií červa, který se z jednoho bodu povrchu jablka prokousává k jinému bodu na jeho povrchu, necestuje tedy (dvoudimenzionálně) po povrchu ovoce, ale užívá (třídimenzionální) zkratky právě červí dírou.

Obdobně - dle teorie - lze pak překlenout dva velice vzdálené body ve vesmíru, využívaje zakřivení časoprostoru. Pozorovatel prošlý červí dírou nikde nepřekračuje hranici rychlosti světla, přesto ale v důsledku překonává vzdálenost mezi startem a cílem daleko rychleji, než světelný paprsek letící přímo.

adr, TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz