Radiace jako v Černobylu - to byla jaderná katastrofa v Československu

Exploze v japonské atomové elektrárně Fukušima opět obrátila pozornost světa k jaderným haváriím. Jen málokdo ví, že k jedné mělo hodně blízko i Československo.

Jaderná havárie čtvrtého stupně – to už je pořádný průšvih. V komunistické Československu vrcholící normalizace však prošla téměř bez povšimnutí. Zatímco o podobně závažné nehodě v americkém reaktoru Three Miles Island byly popsány hory knih, nehody, k níž došlo v únoru 1977 v Jaslovských Bohunicích, je stále skoro neznámou kapitolou dějin.

ČTĚTE TAKÉ:

Exploze v jaderných elektrárnách: Nejhorší katastrofy dějin

Při rutinní výměně palivového článku si obsluha jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice všimla, že absorbér vlhkosti u jednoho z článků je poškozen. Vysypaly se z něj silikagelové kuličky – zaměstnanci je okamžitě zlikvidovali, ale už si nevšimli, že některé kuličky uvízly pod mřížkami. A právě tyto kuličky se staly příčinou katastrofy; zabránily totiž protékání chladící kapaliny.

Následovalo, co se muselo stát: palivové pruty se začaly roztékat a do primárního okruhu vnikla těžká voda. Podle všeho se jednalo o chybu lidského faktoru- elektrárna sice byla konstrukčně nepříliš povedená, ale takový průšvih se sám stát nemohl.

ČTĚTE TAKÉ:

Ničitelé civilizací i životů: Nejhorší TSUNAMI dějin

Radiace se začaly zvyšovat a zaměstnanci dostali pro jistotu jodidiové tabletky. Po zamoření primárního okruhu se radioaktivita dostala i do sekundárního okruhu přes netěsná místa na parogenerátorech. Celou situaci se ale podařilo rychle zvládnout a tak nedošlo k žádnému úniku radioaktivity do okolí. Poškozena byla celá čtvrtina palivových článků, ozářena nebyla obsluha ani obyvatelstvo. Vzhledem k velkým následkům na zařízení elektrárny byla nehoda zařazena do kategorie 4. Provoz již nebyl obnoven, místo tohoto reaktoru byl na stejném místě postaven ruský reaktor typu VVER.

Nic se neděje…

Drtivá většina obyvatel se o nehodě vůbec nedozvěděla, už jen proto, že ani netušila o existenci reaktoru. Skutečný rozsah nehody nebyl zveřejněn a ani v současné době prakticky neexistují veřejně dostupné detailní informace o příčinách, průběhu a důsledcích této havárie.

Mohlo dojít k výbuchu jako v Černobylu?

Podle dnešních informací zřejmě ne. Chladiče by reaktor uchladili i nouzovém reřimu. To by sice nestačilo k bezpečnému provozu, ale nedošlo by k tragédii rozměrů Černobylu. Ztrátám na životech by se však zřejmě nedalo zamezit – radioaktivní zamoření by zasáhlo celý primární okruh elektrárny a asi by se dostalo i mimo prostor elektrárny.

Podivný reaktor

Reaktor KS-150 by jediný na světě – podle sovětského vzoru ho vyrobili v Československu, ale nikde jinde už ne. Byl unikátní tím, že jako palivo používal přírodní neobohacený uran, jako moderátor těžkou vodu a chlazen byl oxidem uhličitým. Kvůli technickým problémům byl provoz neustále stíhán technickými obtížemi a reaktor musel být často odstavován. Čísla mluví za všechno: V průběhu pěti let, kdy byl blok A1 v provozu, byl více než třicetkrát neplánovaně odstaven!

ČTĚTE TAKÉ:
USA se jen těsně vyhnuly atomovému armageddonu – pětkrát!

Teprve po listopadové revoluci se obyvatelstvo dozvědělo nejen o této katastrofě, ale také o dalších nehodách a problémech, které se v Jaslovských Bohunicích objevily. Například havárie z roku 1976, při které zemřeli při úniku CO2 dva lidé, byla komunistickými úřady zcela utajena. Tehdy mohlo dojít k ještě mnohem větší katastrofě, ale dva zaměstnanci v ochranných oblecích zabránili nejhoršímu. Oba jako odměnu dostali vysoké státní vyznamenání. Přesto byl únik radioaktivity značný - na nříčky Dudváh byly naměřené hodnoty porovnatelné s těmi nzískanými při evakuaci Černobylu! Bohunice byly vůbec první jadernou elektrárnou v Československu. Dnes se o nich často mluví jako o experimentu, který nevyšel. Bohužel stále ještě vrhá špatné světlo na jaderné elektrárny jako celek.