Vypěstujte si sami pravý český česnek

Že je česnek zdravý, ví každé malé dítě. Ale jaký česnek si vybrat na svou zahrádku, to už je těžší otázka!

Česnek je úžasně zdravá rostlinka. Právě z tohoto důvodu ho pěstovaly všechny staré kultury. Stroužky česneku našli archeologové v hrobce faraona Tutanchamona, v kobkách čínských císařů i ve starém Řecku. Panovníci se totiž nebáli upírů, ale nemocí. Kolem roku 1500 si jeden egyptský lékař zapsal, že česnek se dá použít proti 22 nemocem. Vyjmenovává mezi nimi: bolesti hlavy, srdeční neduhy, celková zesláblost, střevní cizopasníci a také třeba gynekologické potíže.

U nás se česnek pěstoval už ve starověku. Od dob císaře Nerona se totiž povinně přidělovat římským legionářům, aby se zvýšily jejich bojové schopnosti. Bohužel v druhé polovině 20. století se u nás téměř přestal pěstovat – většina produkce se přesunula do Číny. S příchodem třetího tisíciletí se ale naštěstí zase česnek po Česku začíná šířit.

Léčivé schopnosti nemají hranic!

Pověry starověkých generací jsou jedna věc, vědecká fakta ale něco úplně jiného. V případě česneku se však obě vzácně shodují. Česnek podle lékařů odstraňuje tukové nánosy, které způsobují arteriosklerózu. Současně pomáhá téměř zázračně proti rýmě. A nejen to, dokonce zamezuje typickým „stařeckým“ chorobám, jako je skleróza. Z česneku však mají prospěch nejen starší generace: dětem zase skvěle pomůže od škrkavek a roupů, zabírá i jako zmírňovadlo při vleklých průjmech.

Jak ho jíst?

Nejúčinnější způsob, jak do sebe vpravit účinné látky obsažené v česneku, je sníst ho přímo. Pravda, není to úplně chutné, a ani váš dech nebude právě reprezentativní. Ale když ho sníte hned po nasekání nebo rozetření a dobře ho rozkoušete, budou jeho účinky téměř stoprocentní! Čím to? Většina účinných látek (především allicin) vzniká až při enzymové reakci, když je česnek rozmělněn.

Jaký si vybrat?

V našich podmínkách se daří celé řadě česnekových odrůd. Jejich počet se pohybuje kolem dvacítky – a mnohé se od sebe liší jako den od noci. Představme si ty nejzajímavější:

Lukan: jasná jednička v našem prostředí. Pěstuje se od poloviny 90. let minulého století a přináší jednoznačně nejvyšší výnosy. Dá se pěstovat i v zamokřených půdách, dobře se skladuje a dá se sklízet už do 10. července. Má velký počet stroužků – až sedmnáct.

Jovan: šest stroužků na paličce, dobrá skladovatelnost a sklizeň kolem 25. července – to je Jovan.

Vekan: sklízí se kolem půlky července a má jednu vynikající vlastnost – je velmi odolný proti chorobám a virům.

Benátčan: tento druh vydrží skladovat až dva roky. Je to velmi pozdní odrůda, sklízí se až v srpnu.