„Nadsvětelné“ reakce: umožní nám nový objev cestovat v čase?

Zdroj: oficiální zdroj

Evropští badatelé zaznamenali částice menší než atom, které se pohybují rychleji než světlo. Jestliže se toto zjištění podaří potvrdit, bude to znamenat vědeckou revoluci a popření mnoha platných fyzikálních zákonů.

Na experimentu s názvem OPERA pracovali vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u švýcarské Ženevy, která provozuje obří hadronový urychlovač (LHC), s kolegy v italských laboratořích Gran Sasso. Při pokusu pracovali s elementárními částicemi zvanými neutrina, která jsou menší než atom. Tyto částice v obrovském množství vysílali podzemní cestou z laboratoří CERN do 732 kilometrů vzdáleného výzkumného střediska v Itálii.

Neskutečná čísla

U částic naměřili nadsvětelnou rychlost 300 006 kilometrů za vteřinu, přičemž rychlost světla dosahuje „jen“ 299 792 kilometrů za vteřinu. Částice tak do svého cíle dorazily o 60 nanosekund (miliardtin sekund) dříve než světlo. Po asi 15 000 opakování dosáhli úrovně tzv. statistické významnosti, kterou lze ve vědeckých kruzích formálně pokládat za nový objev. Možnou chybu měření vědci stanovili na 10 nanosekund.

„Pro lepší představu – kdybychom zároveň s těmito neutriny vyslali také fotony, tedy částici letící přesně rychlostí světla, potom by ona nadsvětelná neutrina dorazila do cíle s náskokem 20 metrů před fotony,“ podává srovnání český fyzik Jiří Chudoba.

„Ten výsledek je pro nás naprostým překvapením,“ konstatoval fyzik Antonio Ereditato, který se na projektu podílel. „Chtěli jsme změřit rychlost neutrin, nečekali jsme ale, že přijdeme na něco zvláštního,“ vysvětlil. Vědecký tým se podle něj pokoušel najít jakékoliv možné vysvětlení tohoto jevu. „Chtěli jsme najít chybu, ať už by to byla naprosto triviální chybička, nebo komplikovanější, případně nějaká zapeklitost, která by nám dala vysvětlení. Nic takového jsme ovšem nenašli,“ uvedl Ereditato.

Skepse a chyby

Mnozí fyzikové nezapojení do výzkumu jsou však skeptičtí a poukazují na chyby měření. Například fyzik Chang Kee Jung, odborník na neutrina ze Stony Brook University, však na webu časopisu Science upozorňuje, že dosáhnout takové přesnosti je u neutrin velmi obtížné. Vsadil by se prý, že jde o chybu měření: „Moc by mě zajímalo, jak dospěli k přesnosti měření na deset nanosekund. Myslím, že vzhledem k vlastnostem GPS a použité elektroniky je velmi těžké se na takovou přesnost dostat.“

Podle fyzika Stavrose Katsanevase nové zkoušky provedou američtí vědci, kteří již v minulosti dospěli k podobnému závěru, ale míra potenciální chybovosti byla ještě příliš vysoká. Do tří let by ale měli dospět k mnohem přesnějším výsledkům. Ostatně vědci ze švýcarsko-italského týmu už oslovili své kolegy z celého světa, aby objev podrobili nezávislé zkoušce.

Budoucnost v minulosti?

Pokud by se výsledek podařilo ověřit, může to podle vědců naprosto změnit naše vnímání fyzikálního světa. Byla by popřena Einsteinova teorie relativity, rychlost světla by nebyla tou nejvyšší možnou. Nejprve by shořel dům, až pak bychom škrtli sirkou. Takové a mnohé jiné sci-fi představy o cestování v čase by se staly prakticky realitou, výletem do minulosti bychom mohli zjišťovat svou budoucnost.