Zívání není jen o únavě, ale i o regulaci teploty mozku

Zdroj: oficiální zdroj

Obvykle se zívání považuje za znamení únavy nebo nudy, ale ono hraje i klíčovou roli při kontrole teploty mozku.

Studie zveřejněná v odborném časopise pro neurology Frontiers In Evolutionary Neuroscience odhalila zajímavé poznatky o tak obyčejném lidském procesu, jakým je zívání. Dosud se tvrdilo, že jde o projev únavy nebo dokonce nudy. Ale ono má ještě jednu mnohem důležitější a pro život člověka potřebnější funkci. Stará se o termoregulaci mozku.

O toto zjištění se zasloužili vědci z princetonské univerzity. Provedli experiment, v němž přímo v terénu zjišťovali souvislost mezi zívání a vlivem okolní teploty. V létě i v zimě sledovali v Arizoně na 160 osob. Došli k závěrům, že více než 50 % pozorovaných zívalo v zimě, zatímco v letních měsících to byla sotva čtvrtina.

Šéf výzkumu profesor Andrew Gallup to vysvětlil následovně: „V zimě je velký rozdíl mezi venkovní teplotou a naší tělesnou teplotou. Lidské tělo se proto více zahřívá ve snaze tento rozdíl co nejdříve vyrovnat. A tím se více zahřívá i mozek. Pokud dosáhne určité teploty, nutí nás, ve snaze ochladit se a vyrovnat teplotu, k zívání. Naopak v letních měsících není rozdíl teploty lidského těla a teploty v přírodě tak znatelný, a proto lidé zívají méně.

Samozřejmě ale také únava, vyčerpání a nevyspání mají svůj nezpochybnitelný vliv na četnost zívání. Mozek totiž není odpočatý, více se pro výkon každé své činnosti zahřívá, a má tak zvýšenou potřebu ochlazování. Proudící vzduch způsobený zíváním mu tento požadavek dokonale plní.

Ať už je podstata zívání jakákoliv, neměli bychom ho potlačovat. Podle názoru odborníků i lékařů zívání navíc udržuje rovnováhu mnoha dalších systémů v těle, jako například žvýkací svaly, a také celkově uvolňuje oblast lebky.

Tato bezesporu zajímavá studie je vůbec první, která dokazuje, že frekvence zívání se mění s teplotou a ročním obdobím. Profesor. Gallup říká, že výsledky výzkumu budou mít rozsáhlé využití nejen v pochopení lidské fyziologie, ale také z hlediska onemocnění a poruch jako jsou epilepsie a roztroušená skleróza. Tato onemocnění jsou totiž obvykle spojeny s častým zíváním a termoregulační dysfunkcí.