Krátce po třetí hodině odpoledne si poslanci odhlasovali program říjnové schůze sněmovny. V následujících dvou týdnech by tak měli jednat například o návrhu státního rozpočtu na další rok nebo o rozsáhlé novele občanského zákoníku.
Občanskému zákoníku, který je nyní ve sněmovně ve druhém čtení, by se zákonodárci měli věnovat hned v úterý, projednávání si odsouhlasili jako šestý bod prvního jednacího dne. K novele členové ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny na začátku října přijali po čtyřměsíčním projednávání komplexní pozměňovací návrh. Výbor do normy nově vložil povinnost dítěte pečovat o své rodiče a poslouchat je v době, kdy k němu mají výchovné povinnosti. Nově by také soudy neměly rozhodovat o tom, že se dítě dává do ústavní péče až do dosažení zletilosti, ale každé tři roky ve věci znovu jednat. Změna by měla nastat také u definice zvířete. Nově bude v občanském zákoníku definované jako živý tvor, na což mnoho let tlačí zejména ochránci zvířat.
Na první jednací den, tedy úterní odpoledne, je prozatím zařazený také zákon, který by umožnil efektivnější vymáhání finančních pohledávek v rámci Evropské unie. Novela, jež je ve sněmovně ve druhém čtení, převádí do českého práva evropskou směrnici z loňského roku, která je zaměřená na lepší společné úsilí při vymáhání pohledávek v EU. Česká republika ji má do své legislativy zapracovat do konce letošního roku.
Předkladatelé si slibují nejen posílení principu vynutitelnosti práva, ale také zvýšení příjmů veřejných rozpočtů – tedy za předpokladu, že správce daně nebo poplatků bude dostatečně aktivní.
ČTĚTE TAKÉ:
Volby by vyhrála ČSSD! ODS posílila! Véčkaři totálně propadli!
V úterý by se měli zákonodárci věnovat i poslaneckému návrhu ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a poslance Marka Bendy (ODS), který ruší Fond národního majetku. Současně by novela připravila Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) o možnost získat do rozpočtu peníze z privatizace. Novela se však nesetkala s podporou vlády ani některých koaličních poslanců. I přesto však zákon prošel do druhého čtení.
Nejdůležitějším bodem říjnové schůze bude první čtení zákona o státním rozpočtu na rok 2012. Podle toho by měl činit deficit hospodaření v příštím roce 105 miliard korun. Plánované příjmy rozpočtu mají být ve výši 1,085 bilionu korun a výdaje necelých 1,190 bilionu korun. Plánovaný schodek je o 30 miliard korun nižší než v roce 2011. Deficit veřejných rozpočtů by měl v příštím roce činit 3,5 procenta HDP.
Oproti letošnímu roku dostane nejvíce peněz ministerstvo práce a sociálních věcí, ministr Kalousek počítá s navýšením rozpočtu o více než 21 miliard korun. Z výdajů v celkové výši skoro 505 miliard korun (42,5 procenta celkového rozpočtu) se počítá se 373 miliardami korun na výplatu důchodů, což je o 18,3 miliardy korun více než letos.
Polepší si i ministr školství Josef Dobeš (VV), který dostane o 10 miliard korun více oproti letošnímu roku.
První čtení rozpočtu je na programu schůze zařazené na středu 2. listopadu.
ČTĚTE TAKÉ:
Volby tn.cz: ODS, ČSSD, ...? HLASUJTE. Na Facebooku je to hit
Během říjnové schůze by se měli zákonodárci v prvním čtení věnovat také připravované změně Ústavy ČR. Podle novely přichystané předsednictvem sněmovny a šéfy všech pěti poslaneckých klubů by se měla omezit imunita některých ústavních činitelů. Poslanci, senátoři a ústavní soudci tak možná přijdou o možnost být chránění před trestním stíháním až do konce života.
Úprava připravená v nebývalé shodě ODS, ČSSD, TOP 09, KSČM a VV mění v ústavě dvě věty, jedna se týká poslanců a senátorů, druhá ústavních soudců.
"Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno," stanovuje základní zákon v článku 27. Nově by jeho druhá polovina měla znít: "Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno." Obdobná změna je přichystaná pro článek 86, v němž Senát rozhoduje o stíhání ústavních soudců. I to by mělo být nově možné po konci jejich mandátu. Připravenou novelu musí po vládním souhlasu podpořit také ústavní většina v obou komorách parlamentu, tedy alespoň 120 poslanců a 54 senátorů.
Poslanci v prvním čtení projednají také senátní návrh zákona, jenž počítá s tím, že by i v následujících dvou letech o proplácení výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb rozhodovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), tak jak je tomu v současnosti. Kompetence by podle novely přešla na jednotlivé kraje až od roku 2014.
ČTĚTE TAKÉ:
ŠÉFEM středočeské ODS se stal BENDL. Podpořit ho PŘIJEL I PREMIÉR!
Bez zásahu zákonodárců by skončilo rozdělování peněz z ministerské úrovně jednotlivým příjemcům přes kraje letos. Zatímco dosud jdou žádosti pro jednotlivé projekty přes krajské úřady na MPSV, nově by mělo ministerstvo dát kraji už jen celkovou dotaci, ten by ji pak přerozděloval podle svého uvážení. Skupina sociálnědemokratických senátorů vedených Zdeňkem Škromachem a Dagmar Terelmešovou ale považuje řešení za nedopracované.
Poprvé se budou poslanci věnovat rovněž návrhu sociálně demokratických poslanců na zrušení ustanovení o střetu zájmů ze zákona o obcích. Poslanci chtějí sjednotit stávající legislativu a odstranit diskriminační prvky. "Cílem návrhu je vypustit ze zákona o obcích ustanovení, podle kterého příslušný orgán obce rozhoduje o tom, zda u jeho člena existuje důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování určité záležitosti," stojí v důvodové zprávě.
Poslanci se budou věnovat i novele zákona o veřejných zakázkách. Předloha zavádí povinnost zveřejňovat všechny smlouvy nad půl milionu korun včetně dodatků nebo sdružovat odborníky pro významné zakázky nad 300 milionů korun.
V druhé polovině říjnové schůze se koaliční poslanci budou chtít vrátit k projednávání několika klíčových reformních zákonů, které na své říjnové schůzi odmítl Senát. Přes nesouhlas horní komory by tak mohla koalice prosadit například novelu zákona o zaměstnanosti.
Tou se realizuje první etapa vládní sociální reformy a upravuje definici nelegálního zaměstnávání. "Dále se navrhuje zjednodušit a zefektivnit úpravu týkající se podpory práce zdravotně postižených, protože dnes je ta podpora dvojkolejná, jednak zaměřená na chráněná pracovní místa a jednak na chráněné pracovní dílny," řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) k novele v Senátu. Návrh však mimo jiné počítá se zrušením chráněných pracovních dílen, což kritizuje opozice. Podle Drábka tím ale stát pouze omezí zneužívání státní podpory k zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Zamítnutím skončilo v říjnu v Senátu také projednávání nového zákoníku práce, který stanoví, že za porušení pravidel při pracovní neschopnosti bude moci nově zaměstnanec dostat výpověď. Vládní návrh také snižuje odstupné pro zaměstnance. Novela zákoníku práce má více než 300 novelizačních bodů, s těmi souvisí změny dalších 11 zákonů. Ministr Drábek už dříve řekl, že jednou z nejdůležitějších oblastí zákona je, že pracovní poměr na dobu určitou lze uzavřít maximálně na dobu tří let a uzavření pracovního poměru na dobu určitou je možné opakovat maximálně třikrát.
Senát vrátil do sněmovny hlasy opoziční ČSSD také vládou navrhované změny ve stavebním spoření. Novela stanovuje maximální podporu dva tisíce korun ročně a úroky daněné 15procentní sazbou. Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Vláda její zavedení prosadila a podle propočtů ministerstva financí ušetřila státnímu rozpočtu tři až 4,5 miliardy korun. Pokud by se k žádným změnám nepřistoupilo, zvýšil by se od příštího roku strop pro podporu v závislosti na datu uzavření smlouvy až na 4500 korun.
ČTĚTE TAKÉ:
Exčlen ČSSD VYRÁBĚL PERVITIN! Při zatýkání MĚL BÝT OZBROJEN
Do sněmovny se na této schůzi vrátí také vládní novela zákona o zdravotních službách. Ta stanovuje jasné podmínky pro lékařské výkony, jako jsou kastrace, změna pohlaví nebo asistovaná reprodukce. Senát novelu zamítl, nezamlouvalo se mu například, že by mohly umělé oplodnění prodělat i 49leté ženy. Zákon se také týká darování krve nebo uznávání nemocí z povolání.
Program říjnové schůze je nabitý, předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura proto počítá s tím, že se budou jednání protahovat do pozdních nočních hodin. Petr Gazdík dokonce navrhoval, aby se sněmovna sešla i tento pátek, tedy 28. října, na toto hlasování nakonec nedošlo.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz