PŘEHLEDNĚ: Změny, které nás od ledna čekají v zaměstnání

Zdroj: TN.cz

Počátkem příštího roku vstupují v platnost významné změny zákoníku práce a dalších předpisů vztahujících se k zaměstnanosti či nároku na dávky. Přinášíme vám jejich přehled.

Cílem většiny navrhovaných změn v zákoníku práce je především vnést větší volnost do smluvních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zákonodárci těmito opatřeními chtějí v Česku docílit pružnějšího trhu práce, než je tomu dosud.
 

To by v konečném důsledku mělo být přínosné nejen pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance – třeba zrovna pro ty, kteří teď shánějí práci, ale zaměstnavatelé se je bojí přijmout, protože se obávají vysokých nákladů spojených s jejich propouštěním v případě krize.
 

ČTĚTE TAKÉ:
Občanský zákoník: 10 ZMĚN, které se dotknou nás všech!
 

Dalším cílem deklarovaným přímo ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem je zjednodušení celého zákoníku práce tak, aby mu „rozuměl i středoškolák“. Také proto se nový zákoník bude řídit pravidlem, že „co není zakázáno, je povoleno“. Jinými slovy: i středoškolák by měl z nového zákoníku práce poznat, co nesmí a všechno ostatní by si mohl domluvit při nástupu do zaměstnání.
 

ZDE JE PŘEHLED TĚCH NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZMĚN ZÁKONÍKU PRÁCE:
 

Přísnější pravidla pro vycházky nemocných

Nová právní úprava pobytu na nemocenské ukládá zaměstnanci povinnost zdržovat se v místě pobytu v době jeho nemocenské a dodržovat předpis vycházek. Ten byl až dosud poměrně volný. Lékař mohl nemocnému povolit prakticky celodenní vycházky. Podle nového zákona nebudou moci žádní pacienti čerpat více než 6 hodin vycházek denně a navíc musí být doma do sedmi hodin večer.
 

Zneužívání nemocenské

Pokud pravidla nemocenské zaměstnanec poruší, čeká ho další novinka: bude za to moci dostat výpověď. Sice bez odstupného, ale s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Dosud to tak překvapivě nebylo možné.
 

Nižší odstupné

Pravidla pro vyplácení odstupného se nijak nemění. Co však ano, to je výše odstupného. Pokud budete ve firmě pracovat méně než rok, dostanete při propuštění odstupné ve výši jednoho platu. Pokud jste zaměstnancem rok až dva, náleží vám dva platy. Teprve pokud přesáhnete tři roky u jednoho zaměstnavatele, dostanete tři platy odstupného (které jsou obvyklé dnes).
 

Přesčasy

Pokud od vás v zaměstnání pravidelně vyžadují přesčasy, nepolepšíte si. Až dosud je musel zaměstnavatel proplácet nebo za ně poskytnout náhradní volno. To se ruší. Podle nových podmínek po vás může chtít zaměstnavatel až 150 hodin přesčasů ročně – a zdarma! Proplácet vám musí až ty přesčasové hodiny, které odpracujete nad limit 150 hodin ročně.
 

Práce o víkendech a v noci

Tady se pravidla zcela rozvolňují. Zaměstnavatel už nemusí za práci v noci nebo o víkendu připlácet. Ale dále zůstává právem zaměstnance vymoci si za takovou práci libovolnou odměnu (tedy i žádnou). Zkrátka záleží na dohodě.
 

Delší zkušební doba

Nově zákoník práce prodlužuje zkušební pracovní dobu po nástupu do zaměstnání, ovšem jen u vedoucích pracovníků. Těm se tato doba může prodloužit až na půl roku.
 

Pracovní poměr na dobu určitou

Takový poměr nově nesmí přesáhnout tři roky.
 

Dohoda o provedení práce

Limit pro dohody o provedení práce se zvyšuje ze 150 hodin na 300 ročně. Přesáhne-li příjem zaměstnance pod takovou smlouvou 10 tisíc měsíčně, bude z něj muset odvádět zdravotní a sociální pojištění. Současně se zvýší kontroly u tohoto druhu smluv, aby je firmy nezneužívaly namísto přijímání zaměstnanců do stálého pracovního poměru.
 

Odbory v práci

Odbory mohou u vašeho zaměstnavatele nově existovat jen pokud v nich budou alespoň tři zaměstnanci.
 

Podpora v nezaměstnanosti / Práce načerno

Dosud platí a  bude platit zhruba toto: podáte-li výpověď sami nebo odejdete-li dohodou, dostanete nižší podporu v nezaměstnanosti. Po dobu, na níž čerpáte odstupné, nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti. K podpoře si nesmíte přivydělat ani korunu navíc.
 

Podle nových pravidel sice podpora v nezaměstnanosti oproti dnešku neklesne, ale zpřísní se nejrůznější podmínky pro její udělení. Ve výsledku by to mělo donutit nezaměstnané, aby si aktivněji hledali práci, aby si více vážili podpory od státu (dosud brané jaksi automaticky) a aby nepracovali načerno. Právě postihy za práci načerno výrazně vzrostou.
 

Stát se brání únikům peněz z daní a pojistného, takže zpřísňuje pravidla i postihy jak pro zaměstnance tak pro zaměstnavatele. Firma může za černého zaměstnance dostat pokutu až pět milionů korun. Kromě toho také přijde o veřejné zakázky a státní dotace. Naopak (nelegální) zaměstnanec může za práci načerno dostat pokutu až 100 tisíc korun, což je desetinásobně více než dosud.