Nový kalendář má 364 dnů. A Vánoce vždy v pondělí

Matematici a ekonomové z univerzity Johna Hopkinse v marylandském Baltimore vytvořili nový kalendář, který by podle nich ušetřil peníze a ulehčil lidem život.

Podle jejich návrhu by měl mít každý rok 364 dní, přičemž by všechny svátky a narozeniny připadaly každoročně na ty stejné dny, například Štědrý den by byl vždy v pondělí.
 

Měsíce v tomto permanentním kalendáři by měly podobně jako v současnosti 30 nebo 31 dní, přičemž jednou za 5 až 6 let by prosinec obsahoval takzvaný bonusový týden. Prodlouženým prosincem by se zajistil soulad se solárním cyklem, informovaly tvnoviny.sk.
 

Výhodou nového Hanke-Henryho kalendáře by bylo, že lidé by stále věděli, kdy budou svátky a mohli by sil lépe plánovat dovolené. Z ekonomického hlediska by tím země podle vědců ušetřily miliardy dolarů.

ČTĚTE TAKÉ:

Mayský kalendář: Konec světa, nebo podvod?
 

"Náš návrh nabízí stabilní kalendář, který bude rok co rok stejný, což umožní racionální plánování každoročních aktivit jakými jsou školní prázdniny nebo dovolené. Přemýšleli jste už nad tím, kolik času a prostředků stojí společnosti každý rok měnit kalendáře?“ zeptal se jeden z autorů návrhu Richard Henry.
 

Hanke-Henryho kalendář zachovává na rozdíl od jiných návrhů sedmidenní cyklus, třiceti a jednatřiceti denní měsíce a jeho uvedením do praxe by tím pádem nebyl takovým šokem jako při jiných kalendářích.
 

Na celém světě lidé v současnosti používají Gregoriánský kalendář papeže Gregora XIII., který je upravenou verzí Julánského kalendáře Julia Césara.
 

V Uhrách, a tedy i na dnešním území České republiky, ho začali používat v roce 1587. Rozdíl mezi Juliánským a Gregoriánským kalendářem je v současnosti 14 dní. Juliánský kalendář stále používá například Pravoslavná církev na výpočet data Velké noci.