Pozor, omrzliny hrozí dál. Víme, jak se bránit

Ty nejhorší mrazy máme prý za sebou, tvrdí meteorologové. Nicméně to neznamená, že už nebezpečí omrzlin pominulo.

Lyžařská sezona je v plném proudu a mnoho lidí využije méně mrazivé počasí, aby vyrazili do hor na sjezdovky nebo na běžkařské túry. Právě jim hrozí nebezpečí omrzlin. Ty nevznikají jen v mrazivém počasí, stačí jen mírně chladné počasí spojené s větrem a vlhkem, a omrzliny se vytvoří i při teplotách okolo nuly. Na sjezdovkách i horských hřebenech, kde vedou běžkařské trasy, jsou k tomu často vhodné podmínky. Přitom stačí dodržovat určitá preventivní pravidla a být opatrný.

Muži trpí více než ženy

Omrzliny hrozí, když se lidský organismus dostane do prostředí, kde je teplota nižší než 4 °C. Vítr nebezpečí umocňuje tím, že odvádí od kůže tělem vyzařované teplo a celý organismus ochlazuje. Podobně funguje například od potu zvlhlé oblečení. Vznik omrzlin také podporuje špatné prokrvení tkáně, které může být způsobeno příliš těsnými botami či rukavicemi, u některých lidí je špatné prokrvení například konečků prstů již vrozené. Stejně tak mohou působit i některé léky, alkohol a kouření, které stahují cévy.

Průzkumy ukázaly, že náchylní jsou k omrzlinám více muži než ženy, nicméně nejvíce jsou ohroženi lidé s nedostatečnou výživou, ti, kteří málo pijí tekutiny, dále lidé s poruchami cévního systému a metabolismu, cukrovkáři, těhotné ženy, děti, starší lidé, a rovněž ti, jež trpí sníženou pohyblivostí. Stejně rizikovou skupinou jsou i tací, kteří si nedělají starosti s dostatečným oblečením a třeba na sjezdovkách vystavují na odiv svou „otužilost“. Omrzliny se tvoří hlavně na odkrytých místech a takových, která jsou nejdále od srdce – tváře, nos, ušní boltce, prsty na rukách a nohách.

Jak předcházet omrzlinám

Pokud chceme vyrazit na hory nebo dělat nějakou namáhavější činnost, měli bychom být v prvé řadě odpočatí, najezení, pít hodně tekutin a nekouřit. S sebou si vezmeme nějaké energeticky vydatné tyčinky a vitamínové nápoje. Pokud se například vydáme na nějakou delší túru na běžkách, nezapomeneme na náhradní oblečení a čepici, která výrazně snižuje odvod tepla z těla.

Boty a rukavice bychom měli mít dostatečně volné, aby nijak neomezovaly proudění krve v prstech. Nezapomeneme si také ošetřit tvář nějakým mastným krémem, hydratační nejsou vhodné, protože voda v nich obsažená napomáhá působení chladu a větru. Krém si vezmeme s sebou a stále se po několika hodinách „přimazáváme“.

Co dělat s omrzlinami

Rozlišuje se několik stupňů omrzlin, nicméně prvním příznakem je ztráta citlivosti v postiženém místě. Hlavně děti nedokážou nebezpečí rozeznat, proto je neustále kontrolujeme. Kůže je v místě omrznutí bledá, chladná, někdy i nafialovělá, tyto příznaky může provázet i pocit tlaku v něm. V prvé řadě takové místo nikdy netřeme ani na něj nedýcháme, vlhkost, kterou se vzduchem vydechujeme, místo ještě více ochlazuje. Nejlepší je, když jej zahřejeme dlaní nebo jej zabalíme do části oblečení, prsty na rukou můžeme například dát do podpaždí.

Musíme dané místo co nejdříve prokrvit, k tomu pomůžou vedle zahřívání i horké sladké nápoje. Důležité je také dostat se co nejdříve do teplého prostředí a svléci vlhké nebo mokré oblečení. Postižené místo můžeme ponořit do teplé, nikoliv však horké vody, pokud jde o prsty, je třeba s nimi hýbat, dokud se nedostaví bolest a kůže nezčervená.

Pokud se vyskytnou puchýře, nikdy je nepropichujeme a neodstraňujeme. Pomohou i protizánětlivé léky jako Aspirin nebo Ibuprofen či Wobenzym, neboť vlivem chladu se v krvi vytvářejí miniaturní ledové krystalky, které poškozují cévy, zahušťují krev, způsobují sraženiny a tím hrozí záněty. Ovšem nejdůležitější ze všeho je, aby se člověk postižený omrzlinami co nejdříve dostal do péče lékařů, takže zajistíme zároveň i transport dotyčného.