Benzín zdražuje. Vyplatí se hybridní auto?

Ceny benzínu a nafty neustále rostou. Vyplatí se koupit hybridní automobil, na jehož provozu můžete ušetřit? Poradíme vám.

Hybridní auto je dnes už téměř normálním záležitostí. Vždyť hybridem jsou označovány i motory, které vypnou motor na křižovatce, když auto stojí. A to už má i Škodovka. Jenže ne všechny hybridy jsou stejné, nestojí stejně a nelze na ně pohlížet ze stejného úhlu. Pojďme se podívat na jednotlivé druhy těchto vozů a porovnejme si spolu, jestli se jejich koupě dnes vyplatí:

Jedná se o nejjednodušší systém hybridního vozu. Základem je spalovací motor, který sám zhasíná, pokud je automobil v klidu. Ve chvíli, kdy dá řidič pokyn k jízdě sešlápnutím plynového nebo spojkového pedálu, motor je roztočen elektromotorem, takže odpadá fáze startovací přípusti paliva. Omezení je jen v teplotě motoru, okolí a nabití akumulátoru. Ten má dnes standardní velikost, ale mívá větší kapacitu.

Systémy jsou dnes řešeny většinou revezními alternátory, které dokáží motor startovat i rekuperovat energii v době jízdy.

Příklad: Citroën C3

Zdroj: Jan Čech

Francouzský Citroën C3 se dnes prodává ve verzi jak s klasickým naftovým spalovacím motorem o objemu 1,4 l, tak i ve verzi s označením e-HDi, tedy jako mikrohybrid. Rozdíl cen je 30 000 korun. Při současných cenách nafty, kdy prolomily hranici 40 korun za litr, to znamená 750 litrů nafty ve virtuální nádrži.

Tabulková (pozor – nikoli skutečná!) spotřeba je však 3,4 l vs. 4,0 l ve prospěch hybridu. Rozdíl v ceně se tak srovná po 45 000 kilometrech a od té doby mikrohybridní auto už je levnější. Cena součástí motoru navíc není tak výrazně vyšší, jako u ostatních druhů hybridů, protože akumulátor je zde jen jeden.

Test Citroënu C3, ale bez hybridní technologie najdete zde

Složitější systém má už svůj vlastní elektromotor, který spalovacímu motoru pomáhá při rozjezdech a akceleraci. Je tedy zapotřebí výkonnější elektromotor, elektrosoustava i akumulátory. Všechny součástky jsou tak výrazně dražší, a to jak na pořízení, tak i na jejich případnou výměnu.

Příklad: Honda Insight

Zdroj: Jan Čech

Hondu Insight je hybrid, který nemá ve výrobní řadě značky svého čistě benzínového partnera. Zážehový čtyřválec o výkonu 65 kW nabízí tabulkovou kombinovanou spotřebu 4,4 l na 100 km. Cena je 519 000 korun. Srovnejme tak auto s nejnovější Hondou Civic. Čtrnáctistovka s výkonem 73 kW a spotřebou 5,5 l na 100 km je v současné době k dispozici za 379 900 korun. Rozdíl v ceně je tedy markantnější, stejně jako u spotřeby. Pro zjednodušené počítání budeme brát cenu benzínu stejnou jako u nafty, tedy 40 Kč/l (k čemuž se mílovými kroky blížíme).

Cenový rozdíl 139 100 Kč se tak promítne do 3477 litrů paliva. Ve výsledku podle předchozího vzorce se rozdíl cen srovnává přibližně po 300 000 kilometrech.

Test Hondy Insight najdete zde

Plné hybridy zastupuje především značka Toyota a její odnož Lexus. Její Hybrid Synergy Drive dokáže jet pouze na elektřinu, a to několik desítek kilometrů. Zaplatí se za to cena totálně změněného vozu, který s klasickým nemá mnoho společného. Je tu sice spalovací motor, ale speciální převodovka dokáže rozdělit pohon od něj a od elektromotoru tak, že mohou na sobě pracovat nezávisle či spolupracovat. Nevýhodou je potřeba velké energie v akumulátorech. Ty pak zabírají mnoho místa a jsou velmi těžké.

Ceny náhradních dílů také nejsou nejlevnější (u Lexusu stojí náhradní sada akumulátorů cca 80 000 korun). Zásadní výhodou ale je výrazně nižší spotřeba.

Příklad: Toyota Auris HSD

Zdroj: Jan Čech

Toyota u tohoto vozu nemá stejný motor. Benzínová verze má objem 1,6 litru a výkon 97 kW, hybrid má 1,8 l a s elektromotorem dohromady dají 100 kW. Takže výkonově je můžeme srovnat celkem snadno. Spotřeba benzínové verze je 6,6 l, hybrid pak podle tabulek spotřebuje jen 3,8 l na 100 km. Porovnání ceny vychází opět výhodněji pro benzín 454 900 korun vs. 539 900 korun. Rozdíl je tedy 85 000 korun. Podle výpočtu můžeme tedy říci, že za 75 000 km se vyšší cena hybridu smaže.

Test Toyoty Auris HSD najdete zde

Zatím jen pro labužníky

Hybridy dnes stále ještě znamenají příliš velké náklady proti standardnímu vozu s benzínovým motorem. Asi nejjednodušší a nejistější cestou ke snižování spotřeby a emisí tak dnes při zohlednění nákladů na pořízení vozu jsou micro hybridy. Jejich výhoda se však projeví jen ve městech, protože při ustálené jízdě se elektromotor nezapojí do práce.

Technicky propracovanější mild a full hybridy jsou tak určeny i pro ty, kteří chtějí jezdit s lepší spotřebou a nižšími emisemi i mimo město. Jenže za to dnes ještě stále musí platit dost peněz. Postupně však klesají náklady na výrobu akumulátorů a elektroniky těchto aut, takže se můžeme těšit, že nůžky během pár let nebudou tak rozevřené.