OBRAZEM: Matějská pouť odstartovala a lidé se bavili

Brány na holešovickém Výstavišti v Praze se otevřely v sobotu úderem desáté dopoledne, Matějská pouť potrvá do 22. dubna, potvrdili organizátoři akce, společnost Kočka, s. r. o. První jarní pouť v Evropě a největší pouť v republice letos nabídne více než 120 českých i zahraničních atrakcí.

Návštěvníci se mohou těšit například na katapult Bungee, horskou dráhu Cyklon, lavici Crazy dance či klasický autodrom, řetízkový kolotoč, klecové houpačky, Twister a spoustu dalších atrakcí. Ceny jednotlivých atrakcí se pohybují od 20 do 250 Kč.

Lidé mohou na pouť zavítat ve všední dny kromě pondělí od 14.00 do 21.00, o víkendech, svátcích a o prázdninách od 10.00 do 22.00.


V rámci Matějské pouti se tradičně uskuteční také Den pro zdravotně postižené děti, děti z dětských domovů a azylových domů. Akce je plánovaná na 26. března, kdy budou dětem veškeré atrakce od 11.00 do 15.00 přístupné zcela zdarma. Kromě atrakcí mohou děti též navštívit stálou expozici exotických ryb, žraloků, korálů a sasanek "Mořský svět" nebo doprovodný zábavný program umělecké skupiny MEDUZA na Křižíkově fontáně. Od 15.00 do 17.00 hodiny bude program pokračovat koncertem, na něm vystoupí řada známých umělců.

Tradice Matějské pouti, která získala svůj věhlas díky tomu, že byla první jarní poutí v Praze, je velice dlouhá. Letošní ročník je v pořadí již 417.

PODÍVEJTE SE NA FOTOGALERII:

 

Historie Matějské pouti

Historie pochází z výročních oslav svátku patrona stavebních řemeslníků, řezníků, cukrářů, kovářů a krejčích, svatého Matěje, který připadá na 24. února. Ke svatému Matějovi ale své naděje neupírala jen výše zmíněná pětice povolání. K němu se totiž modlili také všichni ti, kteří se chtěli vyvarovat černého kašle, neštovicím a manželské neplodnosti.

Se svatým Matějem je spjata celá řada tradic. Ještě v dnešní době se lze setkat také se spoustou dalších matějských poutí, v minulosti se dokonce razily i matějské mince.

S postavou světce se můžeme setkat také v oblasti meteorologie. Jedno z pořekadel totiž praví, že svatý Matěj ledy láme. Tento den by tak podle zkušeností předků měl být předzvěstí jara.

V Česku nebylo v minulosti v tento den nijak neobvyklé natrefit na člověka, který třese ovocným stromovím. Právě tento zvyk měl zajistit jeho hojnou úrodu. Večer lidé vkládali listy břečťanu do mísy s vodou. Pokud některý z nich do rána změkl, znamenalo to, že někdo z rodiny onemocní.

Slavnosti se ve svých prvopočátcích konaly ve farnosti zasvěcené svatému Matějovi v Dejvicích u Hanspaulky. Stísněné podmínky ale přiměly pořadatele k tomu, aby kolotoče a stánky postupně přibližovaly k dejvickému centru. Jednu dobu se matějská konala v dnešním areálu vysokých škol u Vítězného náměstí v šesté městské části Prahy. V roce 1960 se za jejími atrakcemi bylo nutné vypravit na Letnou, "azyl" ale kdysi našla také v Modřanech či na Břevnově. Od roku 1963 se pouť koná v areálu tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v bubenečské Stromovce, který v 90. letech minulého století získal svůj dnešní název Výstaviště Praha.