Moc dobře si nežijeme, myslí si dvě třetiny Čechů

Téměř dvoutřetinová většina (64 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi negativně, přičemž 22 procent ji označilo za "velmi špatnou". Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Dalších 42 procent ekonomickou situaci v zemi označilo za "špatnou".

Naopak příznivé hodnocení současné ekonomické situace se vyskytlo u osmi procent dotázaných, kteří ji vesměs charakterizovali jako "dobrou", zatímco odpověď  "velmi dobrá" se vyskytovala jen výjimečně.

O málo více než čtvrtina (27 %) pak považuje současnou ekonomickou situaci v ČR za "ani dobrou, ani špatnou". Zbývající jedno procento oslovených se k tomuto dotazu nedokázalo konkrétně vyjádřit a zvolilo odpověď "nevím".

ČTĚTE TAKÉ:

Nežijeme si špatně, myslí si dvě pětiny Čechů

Oproti předchozímu šetření z února 2012 nedošlo k žádné statisticky významné změně. Aktuální hodnocení je zřetelně horší než před rokem v březnu 2011.

Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se subjektivně hodnocenou životní úrovní, i když i dotázaní s dobrou životní úrovní hodnotí ekonomickou situaci poměrně kriticky.

Poněkud optimističtěji se o situaci vyjadřují mladí lidé ve věku 15 až 19 let, absolventi vysokých škol, studenti a z hlediska politické orientace ti, kdo se hlásí k pravici, především pak stoupenci TOP 09 a ODS.

Naopak relativně pesimističtějšími jsou lidé ve věku nad 60 let, důchodci, nezaměstnaní, lidé pracující v dělnických profesích, vyučení bez maturity, respondenti hlásící se k levici a potenciální voliči KSČM.

ČTĚTE TAKÉ:

PRŮZKUM: Po dvou měsících od zvýšení DPH Češi pociťují zdražení téměř všude

Při hodnocení životní úrovně vlastních domácností necelé dvě pětiny (37 %) lidí vnímají životní úroveň své domácnosti jako dobrou, z toho čtyři procenta ji hodnotí jako "velmi dobrou" a 33 procent jako "spíše dobrou". Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti o málo více než pětina (22 %) občanů, když 17 procent ji označilo za "spíše špatnou" a pět procent za "velmi špatnou". Dvě pětiny (41 %) pak životní úroveň své domácnosti charakterizují jako "ani dobrou, ani špatnou".

Oproti předchozímu výzkumu z února 2012 nedošlo v hodnocení životní úrovně domácností k žádné statisticky významné změně. V porovnání s výsledkem zaznamenaným přesně před rokem v březnu 2011 můžeme vidět pokles podílu hodnocení životní úrovně jako "spíše dobré" o čtyři procentní body a naopak zvýšení celkového podílu negativního hodnocení (součtu podílu "spíše špatná" a "velmi špatná") rovněž o čtyři procentní body.

Hodnocení životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří mladí ve věku 15 až 19 let, studenti, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, nižší odborní pracovníci, podnikatelé, potenciální voliči ODS či TOP 09 a ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace hlásí k pravici nebo k pravému středu.

Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především respondenti ve věku nad 60 let, důchodci, nezaměstnaní, lidé pracující v dělnických profesích, stoupenci KSČM, dotázaní, kteří by se rozhodně neúčastnili případných voleb do Poslanecké sněmovny a kteří se nehlásí k žádné politické straně, a lidé, kteří sami sebe politicky řadí k levici.