Zákon o lobbingu bude do konce června. Připraví ho Karolína Peake

Zdroj: Mediafax

Nový zákon o lobbingu by měl být připraven do konce června. Konečně by se tak mohly být určené jeho hranice a přesné definice.

Ministři Nečasova kabinetu ve středu vzali na vědomí teze k návrhu zákona o lobbingu. Agentuře Mediafax to potvrdil důvěryhodný zdroj s tím, že paragrafové znění normy připraví vicepremiérka Karolína Peake (VV) s různými variantami definice lobbingu, definice lobbovaného i jeho povinností.

Místopředsedkyně kabinetu má zákon připravit do 30. června letošního roku. Ten bude pravděpodobně stát na třech pilířích: seznamu lobbistických kontaktů vykazovaných lobbisty, seznamu lobbistických schůzek vykazovaných lobbovanými (diář) a orgánu pro kontrolu.

Definice lobbingu se zaměří buď jenom na legislativní proces, nebo k němu připojí ještě proces rozhodovací. V prvním případě by za lobbing byla považována komunikace s lobbovaným, která by měla za cíl ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci nebo proces, který rozhodování předchází, a dosáhnout vypracování, předložení, projednání, schválení, změny nebo doplnění návrhu právního předpisu. Přísnější varianta, kterou prosazuje Peake, by totéž aplikovala i na dokumenty plánovací, koncepční nebo strategické povahy.

Definice lobbovaného začne každopádně v nejvyšších patrech politiky u poslanců, senátorů a členů vlády. Zahrnuje také vedoucí ostatních ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády, a vedoucí úřadů, jimž jsou svěřeny kompetence ústředního správního úřadu. Do definice spadají i náměstci na ministerstvech a ve státní správě a další vedoucí zaměstnanci, stejně jako asistenti a poradci poslanců, senátorů a členů vlády.

Podle vicepremiérky by se u asistentů a poradců mohla definice lobbovaného zastavit a sama to doporučuje. Na zvážení dá do návrhu ale i širší variantu, ve které jsou mezi lobbované zahrnuti také představitelé územních samosprávných celků. Tedy například členové zastupitelstev, starostové, místostarostové, primátoři, členové rad územních samosprávných celků nebo ředitelé krajských úřadů a tajemníci magistrátů i městských nebo obecních úřadů.

ČTĚTE TAKÉ:

Pražská radnice darovala firmám spojeným s Janouškem miliony!

Poslední rozcestí bude u dalších povinností lobbovaných. První a místopředsedkyní vlády preferovaná varianta počítá s vykazováním lobbistických schůzek orgánu pro kontrolu.

"V tomto případě by lobbovaní pravidelně odevzdávali orgánu pro kontrolu časový rozvrh uskutečněných osobních lobbistických kontaktů (schůzek s lobbisty), při kterých byli lobbováni, s uvedením jména lobbisty, místa a času kontaktu a s uvedením právního předpisu, dokumentu nebo jiné věci, jíž se kontakt týkal," uvádí předkládací zpráva. Dodává, že své seznamy by lobbovaní odevzdávali ex post a byly by neveřejné.

Druhá varianta s žádným vykazováním schůzek nepočítá a zákonná úprava o regulaci lobbingu by ustanovení o veřejných diářích neobsahovala. "V případě, že bude od seznamu lobbistických schůzek zcela upuštěno, bude kontrola lobbingu ohrožena," varovala Peake.

Zavedení zcela veřejného diáře odmítlo několik připomínkových míst. Zásadně pro zavedení veřejných diářů byl naopak Nejvyšší soud, který přistoupil na kompromisní variantu neveřejné kontroly.

Konečné znění zákona má pak jasně vymezit konkrétní oblasti, v nichž má být lobbing považován za nepřípustný. Mělo by mezi ně patřit zejména veřejné zadávání, dotační řízení, správní řízení, trestní řízení a soudní řízení.

ČTĚTE TAKÉ:

Janoušek hýbe českou politikou už roky. Víme, s kým si telefonoval!

Analýza, které byla součástí vládního materiálu, navrhla zavést registr lobbistů vedený orgánem pro kontrolu. Tomu by registrovaní lobbisté museli pravidelně oznamovat mimo jiné seznam svých lobbistických kontaktů či skutečného majitele společnosti, za kterou lobbista jedná. Každý lobbista by měl také předkládat finanční zprávu, ze které musí být patrné příjmy a výdaje využité na lobbing.

V případě, že by byl registrovaný lobbista jmenován či zvolen do některé veřejné funkce, musel by svoji lobbistickou činnost okamžitě ukončit. Naopak po skončení veřejné funkce by nebylo možné stát se lobbistou po dobu dvou let.

Budoucí zákon by měl počítat také s efektivním a jasně stanoveným kontrolním mechanismem. Ten by zajišťoval orgán s pravomocí udělovat sankce, přičemž zákon by stanovil skutkové podstaty správních deliktů včetně procesu jejich projednávání.

Předkládací zpráva zrekapitulovala, že regulace lobbingu je v Česku novým tématem a pojem sám je v zemi často spojovaný s korupcí. "V některých případech se totiž skutečně může v korupci rozvinout, zvláště, kdy pro lobbing nejsou nastavena jasná a průhledná pravidla," uvedl dokument, který připomněl, že v obecné rovině je lobbing považovaný za součást demokratického procesu. Musí být ale transparentní.

Komplexní analýzu problematiky lobbingu vypracoval mimo jiné také Sociologický ústav akademie věd ČR, který vychází zejména z doporučení OECD, opírá se ale i o úpravy v jiných evropských zemích, USA či Kanadě.

Regulace lobbingu v Česku je jedním z bodů vládní protikorupční strategie.