Evropa bude USA dávat osobní data leteckých cestujících. Dohodu schválil Evropský parlament

Evropský parlament ve čtvrtek schválil dohodu, která počítá s předáváním osobních dat pasažérů v transatlantické letecké dopravě Spojeným státům.

Dohoda o tzv. Jmenné evidenci cestujících (PNR) upravuje podmínky zacházení s údaji včetně doby jejich uchovávání, způsobů užití nebo ochrany. Nahrazuje provizorní dohodu z roku 2007. Informuje o tom webový portál Evropského parlamentu.
 

Informace do PNR získávají přepravci při rezervaci letenky. Podle nového dokumentu jde o 19 druhů údajů, mezi nimiž je jméno a adresa pasažéra, podrobnosti o platbě nebo číslo sedadla. Získaná data musejí být podle amerických zákonů předávána americkému ministerstvu vnitřní bezpečnosti, které je využívá při předcházení, odhalování a vyšetřování teroristické a závažné trestné činnosti.
 

Prvních pět roků budou moci americké úřady přechovávat data v aktivní databázi, avšak už po šesti měsících budou "depersonalizována", což v praxi znamená, že jméno a kontaktní informace cestujícího budou skryty. Po uplynutí pěti let se údaje přesunou do neaktivní databáze. Po dalším desetiletí budou odstraněny ty informace, které by bylo možné využít ke zjištění totožnosti pasažérů.

ČTĚTE TAKÉ:
Za vydírání na 12 let do vězení! Muž hrozil zveřejněním osobních údajů

V Evropě panovaly největší obavy ze zneužití údajů o etnickém původu, víře, sexuální orientaci a fyzickém a psychickém zdraví, které někteří cestující aerolinkám sdělují kvůli výběru jídel nebo požadavku na pomoc při cestování. Tyto údaje budou trvale odstraňovány po třiceti dnech.
 

Evropané budou moci žalovat zneužití údajů u amerických soudů podle americké legislativy. To také vadilo poslancům, kteří s návrhem nesouhlasili a neúspěšně usilovali o to, aby bylo možné žalobu podat u Evropského soudního dvora.
Pro dohodu hlasovalo 409 europoslanců. Odpůrců, jejichž hlavním argumentem byla obava ze zneužití soukromých údajů, bylo 226.
 

Jednou z odpůrkyň byla i zpravodajka návrhu Sophie in 't Veldová z parlamentní frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). "Je smutné, že po devíti letech vyjednávání jsme s našimi nejbližšími přáteli a spojenci Spojenými státy dosáhli dohody, která má pouze neochotnou podporu rozdělené sněmovny," podotkla nizozemská poslankyně.
 

Dohoda vstoupí v platnost poté, co ji 26. dubna formálně schválí rada ministrů vnitra a spravedlnosti zemí EU. Obdobnou dohodu uzavřela unie s Austrálií a o další vyjednává s Kanadou.