Projekce výsledků nedělních voleb francouzského prezidenta naznačuje vítězství socialisty Françoise Hollanda před konzervativcem Nicolasem Sarkozym, informuje agentura Reuters. Hollande a Sarkozy podle ní s přehledem postupují do druhého kola voleb.
Úřední projekce vychází ze součtu 34 procent hlasů a z průzkumů mezi hlasujícími Francouzi a bude ještě upřesňována.
Obhájce prezidentství Sarkozy podle ní získal mezi 26 procent hlasů, jeho vyzyvatel Hollande 27,5 procenta.
Oba by měli bezpečně postoupit do druhého kola voleb, které se uskuteční za dva týdny v neděli 6. května. Utkají se v něm dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola.
Hollande a Sarkozy mají výrazný náskok před dalšími kandidáty. Projekce staví na třetí místo představitelku krajní pravice Marine Le Penovou s 19,9 procenty hlasů, na čtvrté s 10,4 procenty kandidáta krajní levice Jeana-Luka Mélenchona. Pátý je centrista François Bayrou s 9,2 procenty. Dalších pět kandidátů má jednociferné zisky.
ČTĚTE TAKÉ:
Francouzi dnes volí prezidenta. Kdo je ve hře o Elysejský palác?
Nejvíc hlasů vůči předpokladům získala Marine Le Penová, třiačtyřicetiletá šéfka nacionalistické Národní fronty, dcera jejího zakladatele Jeana Marie Le Pena.
Většina volebních místností se ve Francii zavřela v šest hodin odpoledne. Hlasování ve volebních místnostech velkých měst a rozlehlých volebních obvodech skončilo v osm večer.
Belgické a švýcarské portály oznámily volební odhady už po šesté hodině - v době, kdy se ještě hlasovalo. Ve Francii to přitom zákon zakazuje, stejně jako v jiných evropských státech včetně Česka.
Odhady odpovídaly úřední projekci hlasování.
Ve volbách podle odhadů hlasovalo 78 procent voličů., to je o šest procent méně než v prvním kole prezidentských voleb před pěti lety, avšak o šest procent víc, než v roce 2002.
Volbě prezidenta přikládají Francouzi velkou váhu. Šéf jejich státu je po německé kancléřce druhý nejmocnější politik v Evropě.
Deník Libération označil za hlavní témata letošních voleb pracovní místa, zadlužení země, růst ekonomiky a krizi eura.
Krize eura na Francouze těžce dopadá. V zemi je desetiprocentní nezaměstnanost a hospodářství stagnuje. Mnozí Francouzi za to dávají vinu Sarkozymu a chtějí ho ve volbách vytrestat.
"Dnes jsem na dobré cestě k tomu, abych se stal prezidentem," prohlásil Hollande v neděli večer na mítinku ve městě Tulle, kde je starostou. "Francouzi dnes dali najevo, že odmítají obhájce prezidentství a jeho politiku," hlásal k nadšenému davu.
Sarkozy po oznámení odhadů vyzval Hollanda ke třem televizním debatám. "Do druhého kola hledím s důvěrou v sílu našeho tábora," řekl.
Pod tlakem nepříznivých preferencí Sarkozy v posledních dnech kampaně bil na poplach. "Pokud bude zvolen Hollande, bude to pro Francii hospodářská katastrofa," citovala agentura AFP ze Sarkozy projevu na pátečním mítinku v Nice.
Obhájce prezidentství obviňuje Hollanda, že jeho plán investic do ekonomiky, jehož cílem mají být nová pracovní místa, povede k růstu zadlužení země. Varuje, že pokud by kandidát socialistů dostal příležitost zavést zamýšlenou 75procentní daň pro milionáře, Francouzi by své peníze investovali v cizině.
Deník Le Monde upozorňuje, že Hollande se představuje jako kandidát sociální spravedlnosti a solidarity. Sarkozyho obviňuje, že podporuje pouze bohaté a prohlubuje sociální nerovnosti.
"Sarkozy - to je prezident bohatých, za kterého Francie neporoste, zůstane slabá," zdůraznil Hollande dva dny před volbami na mítinku v Bordeaux.
Sarkozy je nejméně oblíbeným francouzským prezidentem v dějinách země. Průzkum, který pro nedělník Dimanche vypracoval institut IFOP, zjistil, že mu nedůvěřuje 64 procent Francouzů.
Pokud by Sarkozy přece jen vyhrál, bylo by to pokládáno za neuvěřitelné zmrtvýchvstání. "Žádný kandidát na prezidenta nedokázal vyhrát volby s takovou ztrátou v průzkumech, jakou teď má Sarkozy na Hollanda," řekl agentuře Reuters politický analytik Dominique Reynie.
Prezidentské volby jsou ve Francii nejsledovanějším hlasováním. Francie si zakládá na své republikánské tradici, přesto její prezident má větší pravomoci než král. Řídí zasedání vlády. Premiéra může odvolat kdykoli se mu zamane. Obdobně může bez udání důvodu rozpustit parlament. Ústava mu také dává právo rozhodnout o nasazení jaderných zbraní.
Prezidenta volí Francouzi v přímých volbách na pět let.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz