Konec berušek v Česku: Požírají je čínské konkurentky

Slunéčko sedmitečné patří mezi naše nejznámější a nejkrásnější brouky. Zároveň je dost užitečná. Teď ji ale hrozí, že vyhyne. Její larvy požírá slunéčko asijské.

České slunéčko sedmitečné je v ohrožení. Alespoň to tvrdí vědci. V Evropě se totiž vyskytuje speciální a nebezpečný druh berušky, který požírá mšice, ale také larvy českých domácích slunéček sedmitečných. Tato nebezpečná beruška pochází z Asie.
 

Beruška asijská (Harmonia axyridis) je naší domácí berušce sedmitečné velmi podobná. Na první pohled vás tedy snadno zmátne, ale oproti té naší, je asijská beruška nebezpečná. V podřádu má totiž napsáno, že je patří mezi všežravé.
 

"Slunéčko asijské, nebo taky beruška mnohotečkovaná se může vyskytovat ve stejném místě jako slunéčko sedmitečné, v místě sežere všechny mšice, a pak se její potravou stávají larvy právě našeho slunéčka sedmitečného,“ vysvětluje entomolog Oldřich Nedvěd.
 

Tento druh se u nás dříve používal jako biologická ochrana v sadech proti mšicím, uvedl Martin Beránek, kurátor vinice Sv. Klára. Později ale zdomácněl, a proto ho dnes můžeme najít po celé České republice. Rozdíl mezi asijským a českým slunéčkem je v počtu teček. Asijská jich totiž může mít víc jak 19.
 

Její zbarvení je červeno – černé a dnes dělá vrásky na čele mnohým vinařům. "Někdy při kalamitním výskytu toho slunéčka se může stát, že potom to může ovlivnit finální produkt, tedy víno,“ dodává Martin Beránek.
 

Znamená to, že kdyby nevinně vyhlížející beruška asijská sežrala všechny larvy berušky sedmitečné, česká kráska by vyhynula a zůstala by jen v pohádce Ferda Mravenec.
 

Čím je specifické slunéčko asijské od našeho slunéčka sedmitečného?

Slunéčko východní
 

Výrazný rozdíl od naší berušky je v počtu teček, na krovkách jich může mít až 19. Její zbarvení však může být i opačné, tedy že krovky mají černou barvu a červené tečky. Také mají vysokou rozmnožovací schopnost, samička za svůj život naklade až 2 tisíce vajíček. Rozeznat samce a samici je vcelku snadné, stačí si všimnout zabarvení horního pysku. U samce je bílý a u samice je černý.
 

Živí se převážně mšicemi, ale v období podzimu, kdy jsou na ústupu, potravou slunéček se stává zralé ovoce. V oblastech, kde se pěstuje vinná réva, se často stává, že hrozny bývají sklizeny i se slunéčkem. To je pak poznat na chuti, která bývá hořká. Beruška zároveň na révu vypouští páchnoucí látku. V České republice bylo slunéčko asijské poprvé pozorováno v roce 2006, dnes se masivně vyskytuje po celém území.
 

Slunéčko sedmitečné
 

Slunéčko sedmitečné je známé také jako beruška, sluníčko, či berunka. Patří mezi nejběžnější v Evropě. Vedle mandelinky bramborové se řadí mezi jedny z nejznámějších brouků. V Severní Americe, kam byla úmyslně dovezena a kde zdomácněla, má latinské označení C-7. Zabarvením je červená, s černými tečkami. Na každé krovce má tři tečky a jedna je společná, celkový počet je tedy sedm. Po vylíhnutí je beruška jasně červená, po prvním přezimování tmavne. Ve druhém roce života je schopná rozmnožování a ještě to léto pak jejich život končí. 
 

Slunéčko sedmitečné je velmi užitečným broukem, za svůj život může jedna larva zahubit až 600 mšic. Zároveň má také velmi omezený počet nepřátel, v době, kdy se beruška cítí ohrožená totiž upadá do stavu mrtvého zvířete (tzv. katalepsie) a pokud s ním potencionální predátor chce nějak manipulovat (třeba pták), začíná vypouštět oranžovou látku, která obsahuje alkaloidy. Díky tomu se stává nechutná a jedovatá.