Češi jsou podle hospodských škrti. Spropitné dávají malé nebo žádné. Jaké dáváte vy?

Češi sice ví, že slušností je dát obsluze v restauraci dýško. Jenomže už neví, v jaké částce by se mělo pohybovat. Pořád jsme se to nenaučili, říkají odborníci.

Spropitné, nebo také tip, všimné, diškrece, tringelt či dýško. To všechno jsou výrazy, které Češi mají pro dobrovolné ohodnocení obsluhy. Jenomže při placení už svou kreativitu nevyužívají.
 

"Někteří Češi mají účet třeba 2750 korun a nechají nám 10 korun,“ vypráví svou zkušenost servírka jedné z restaurací. Češi jsou prostě nevyzpytatelní, jsou horší než cizinci. I když zákazníci mají pocit, že dávají dostatek, počty mluví obráceně.
 

"Já jsem platil 329 korun, dal jsem 350 a snažím se vždycky dávat tak deset procent,“ popisuje své jednání v restauraci jeden ze zákazníků. Jenomže v jeho případě 21 korun není deset, ale něco málo přes šest procent. Častější jsou případy, kdy zaokrouhlíme celkovou částku jen o pár drobných. Ladislav Špaček k tomu říká, že Češi jsou zvyklí částku dorovnat do nějaké kulaté sumy.
 

Související obsah

Vědci zjistili, kterým servírkám platí muži NEJVÍCE!

17. 6. 2011

"Správně bychom měli spropitné počítat z celkové útraty, standardní výše je deset procent. Pokud v restauraci nejsme spokojení, obsluha je neochotná a pomalá, částku můžeme snížit třeba na pět procent, pokud jsme spokojení, můžeme ji zvýšit,“ vysvětluje Ladislav Špaček.
 

Zahraniční turisté to mají ale jinak. Třeba v arabských zemích dáte euro či libru pomalu už za otevření dveří. V Asii zase naopak považují spropitné za urážku a ve Spojených státech je zase jediným výdělkem číšníka. Takové zvyklosti ale překvapí i osobnosti, u kterých byste očekávali, že se vyznají. Faux-paux je pak na světě.
 

Ladislav Špaček vzpomíná, jak byl na večeři ve Washingtonu s Alexandrem Vondrou, tehdy byl velvyslancem. "Dostali jsme na účtu 18 procent spropitného jako samozřejmě sražená částka z karty. Tak Saša (Alexandr Vondra, pozn.red.) šel za manažerem restaurace a vynadal mu, že tohle přece možné není. Ten ale byl docela drzý, protože jsou na to tak zvyklí,“ vypráví.
 

Každý, kdo vyráží za gastronomickými zážitky, by měl předem nastudovat zvyklosti dané země. Přejde tak trapným okamžikům