Dneškem začíná další schůze parlamentu. A půjde v ní o hodně. Mimo jiné o udržení vlády, ale také o DPH, státní rozpočet, výši DPH, církevní restituce, důchodovou reformu a imunitu poslanců.
Program nabitý tak zásadními rozhodnutími poslanci už dlouho neměli. A to nejen proto, že tentokrát jde o přežití vlády. Poslance čeká rozhodování nad zcela zásadními zákony, které ovlivní život každého Čecha.
Rozpočet
Především budou poslanci debatovat a rozhodovat o státním rozpočtu na rok 2013. Návrh počítá se schodkem v hodnotě 2,9 procenta HDP, což obnáší zadlužení státu asi o 100 miliard. Podmínkou pro udržení takové výše deficitu státní pokladny je schválení daňových změn. A to je další důležitý bod, který na poslance čeká.
Zvyšování DPH
Aby příští rok skončilo hospodaření státu "jen“ se 100miliardovým dluhem, je podle kabinetu nutné schválit zvýšení DPH. Původně vláda počítala s tím, že zvýší obě sazby DPH – ze 14 na 15 procent a z 20 na 21 procent. Poté, co se proti postavila část rebelujících poslanců ODS, přišel Nečas s kompromisní variantou zvýšení pouze nižší sazby daně (ze 14 na 15 procent). Kromě toho navrhované změny legislativy zavádějí například tzv. "milionářskou daň“ - sedmiprocentní "solidární" daň pro občany s příjmy vyššími než 100 tisíc korun měsíčně.
Kalouskův rezort je přesvědčený, že navrženými opatřeními ušetří 25,6 miliardy korun, na příjmové stránce chce získat 32,4 miliardy korun. Bez těchto kroků by se deficit rozpočtu vyšplhal až na 158 miliard korun.
Finální hlasování o daňových změnách by se mohlo odehrát až po kongresu ODS, který se uskuteční o víkendu 3. až 4. listopadu. Zaznívají totiž hlasy, že "rebelům" z řad občanských demokratů nejde o daňové změny, ale o posílení svého vlivu ve straně, případně o svržení premiéra Nečase z čela zatím největší pravicové strany.
Církevní restituce
Dalším významným bodem na programu sněmovny jsou církevní restituce. Tento zákon, který má narovnat vztahy církve a státu, poslancům poslalo zpátky zamítnutí od senátorů. Horní komoře se nelíbilo především to, že norma prolamuje 28. únor 1948 a zadluží stát na dalších třicet let.
Opozice se domnívá, že vládní návrh chce vrátit církvi více majetku, než kdy vlastnila. Návrh vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.
Není zdaleka jisté, zda zákon o církevních restitucích sněmovnou projde, ale pokud by se tak stalo, začně platit od 1. ledna 2013.
Důchodová reforma
V případě důchodové reformy se poslanci budou snažit přehlasovat veto prezidenta Václava Klause, kterým jim v září vrátil zákony důchodové reformy. Ty umožní vyvádět peníze z průběžného prvního pilíře do druhého pilíře i bez fungování Jednotného inkasního místa.
Zákon o důchodovém spoření doplňuje normu, která umožní vyvádět tři procentní body ze sociálního pojištění (to nyní činí 28 procent) do soukromých fondů. Lidé ale k nim budou muset navíc připojit dvě procenta svého hrubého platu.
Omezení imunity zákonodárců
Jedním z ostře sledovaných bodů jednání sněmovny bude také návrh ústavní novely, která ruší dosavadní doživotní imunitu poslanců a senátorů. Posledně si přesně u téhle novely utrhli senátoři pěknou ostudu. Přestože předem avizovali, že novelu schválí, nakonec se tak nestalo. V Senátu totiž chyběl dostatečný počet těch, co by pro návrh zvedli ruku.
Cílem novely není úplné zrušení poslanecké imunity, ale její omezení. V ústavě by se tak měnily pouhé dvě věty, jedna by se týkala poslanců a senátorů, druhá ústavních soudců. "Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno," stanovuje základní zákon v článku 27. Nově by jeho druhá polovina zněla: "Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno."
"Pokud například nyní sněmovna nevydá poslance, je to stíhání vyloučeno navždy. V takovém případě ale moc zákonodárná supluje moc soudní," uvedla místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV) argument pro schválení zákona. Pokud se tak stane, zákon začne platit od začátku příštího roku.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
