Každý ho musí mít, ale přitom vám nemohou pomoci, zakazují jim to zákony. Řeč je o praktických lékařích. Naposledy je rozlítilo, že by nesměli předepisovat ani acylpirin.
Z obvodních lékařů se stávají jen přestupní stanice ke specialistům. Bez razítka od "obvoďáka vás totiž mnozí odmítnou vyšetřit. Ubývání pravomocí chtějí projednat s ministerstvem zdravotnictvím a Státní úřadem pro kontrolu léčiv.
Přitom vyšetření specialistou je pro zdravotnictví dražší než péče obvodního lékaře, píše pondělní MF Dnes. Rozdíl je totiž v účtování. Praktikům pojišťovna platí paušál za jednotlivého pacienta bez ohledu na počet návštěv, kdežto specialistům hradí každou návštěvu pacienta.
Praktikům došla trpělivost poté, co jim chtěli málem zakázat předepisovat i acylpyrin. "Teprve když jsme dokázaly, že by to přineslo stomilionovou ztrátu pojišťovnám, sešlo z toho," uvedl pro deník předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.
Typickým příkladem, kdy je péče obvodního lékaře levnější a stejně kvalitní jako u specialistů je léčba nekomplikované cukrovky. Dokázalo to několik studií. Pojišťovny tak doslova vyhazují ročně miliardy. Platby praktickým lékařům tvoří totiž 15 % z celkových nákladů na zdravotnictví, jejich služeb využívá 80 % pacientů. Do ambulancí specialistů chodí 15 % ale náklady na jejich péči tvoří 45 % nákladů na péči.
Za vše může klasifikace léků. Pokud je lék označený L, znamená to, že jej může předepsat jen lékař specialista. V praxi to vypadá tak, že pacient přijde za praktikem, ten ví, jaký lék mu pomůže, ale předepsat mu jej nemůže. Pacient musí ke specialistovi. Ten názor praktika potvrdí a pacienta pošle zpátky k praktikovi, aby mu lék předepsal. Takové kolečko však může trvat i měsíce, protože čekací lhůty u specialistů jsou dlouhé.
Praktičtí lékaři už situaci s lékovým úřadem řeší a pozitivní ohlas mají i z ministerstva. To se jejich kompetencemi hodlá zabývat, ale nechce to řešit skokově.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz