Dnes uplynulo přesně 27 let od katastrofy v ukrajinském Černobylu – největší jaderné havárie v dějinách. Sověti tehdy museli z postižených oblastí evakuovat přes 300 000 lidí. A okolí elektrárny je dodnes zamořené radiací.
Havárie se stala v noci 26. dubna 1986 ve čtvrtém bloku černobylské jaderné elektrárny. Během riskantního pokusu došlo v Černobylu k přehřátí a následné explozi jednoho z reaktorů. Jádro reaktoru, bezpečností systémy a většina konstrukcí nesoucích jádro byly zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno aktivními úlomky jádra a kusy palivových tyčí. Naměřené dávky gamma záření byly odstrašující.
Radioaktivní prach a popel se po explozi čtvrtého reaktoru černobylské elektrárny rozšířil nad více než 200 tisíc kilometrů čtverečních. Nejhůře v tomto směru dopadli Bělorusové, Ukrajinci a Rusové. Radioaktivní mrak se ale dostal i nad východní Evropu či západní Irsko a prakticky nad celou severní polokouli.
Podívejte se, jak to vypadá v Černobylu:
ŽIVOT V ZÓNĚ ODCIZENÍ
Podle Ukrajinců se do černobylské zóny, tedy území v okruhu třiceti kilometrů kolem elektrárny, které lidé po havárii opustili, už vrátila zvířata – bobři, vysoká zvěř, divocí koně, jestřábi nebo orli. Představa faunou obydleného Černobylu je ale klamná, varuje jeden z mála vědců, kteří podrobně prozkoumali biodiverzitu v černobylské oblasti, jíž se říká Zóna odcizení.
Tim Mousseau, profesor biologie z Univerzity v Jižní Karolíně, před třemi roky spolu se svými kolegy zveřejnil do té doby vůbec největší soupis divoké zvěře v Zóně odcizení, který vypovídá o úbytku savců i hmyzu. Vědcům se během práce v okolí elektrárny podařilo odchytit 550 ptáků patřících do 48 čeledí na osmi různých místech a změřit jejich hlavy ke stanovení velikosti mozku.
Ptáci žijící v zamořenějších částech černobylské zóny měli o pět procent menší mozek než ptáci obývající oblasti s nižší radiací. Rozdíl byl nejvíce patrný u ročních a mladších ptáků. Menší mozek souvisí se zhoršenými kognitivními schopnostmi a tedy i s otázkou přežití. Ve studii experti upozorňují, že mnoho ptačích embryí pravděpodobně nemá vůbec šanci na přežití. Podle Mousseaua to jasně souvisí s úrovní okolní kontaminace.
Jejich úroveň sice v černobylské zóně za čtvrtstoletí od nehody klesla, v některých místech se ale dají nalézt v půdních vzorcích z hloubky 10 až 20 centimetrů a zamořují tak okolí sice pomalu, ale neustále. Radioaktivní látky se dostávají do rostlin i do zvířat.
V jejich těle cesium vylučuje alfa záření, které poškozuje DNA a zvyšuje riziko buněčné mutace, která se pak přenáší na potomstvo, nebo vede k rakovinotvornému bujení.
NOVÝ SARKOFÁG UŽ ZA DVA ROKY. PŘISPĚLI NA NĚJ I ČEŠI
Symbolicky k šestadvacátému výročí černobylské havárie se nad jadernou elektrárnou začal budovat nový kryt jako náhrada za ten starý z roku 1986. Budování sarkofágu má být podle plánů dokončeno v roce 2015.
Teď je elektrárna zapečetěna betonovým krytem, který se však rozkládá a drolí. Na ten nový se ve sbírce složilo 29 států, mezi nimi Česko nebo třeba Spojené státy. Vyjde na miliardu eur a vydržet má sto let.
A hrozí, že by se úroveň radioaktivity v oblasti samovolně zvýšila? "Není šance, že by se něco nového uvolnilo. Jestli se může něco někde uvolnit, tak už skutečně jen v tom samotném reaktoru nebo pod tím sarkofágem, ale to je nepřístupné. V tom okolním prostředí ale nic nového nemůže přibýt," řekla TN.cz Irena Malátová ze Státního úřadu radiační ochrany.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
