Příběh českého vojáka v Afghánistánu: Lékaři mu dávali 5 procentní šanci na přežití

Příběh Ivana Vorla ukazuje jak odhodlání, síla a chuť bojovat dokážou překonat i beznadějnou diagnózu. Vojákovi pod autem explodovala výbušnina a lékaři mu dávali pouze 5 procentní šanci na přežití.

Psal se poslední květnový den roku 2011. Pod autem s českými vojáky vybouchl nástražný výbušný systém. Na místě umřeli dva lidé - náš voják a afghánský tlumočník. Velitel jednotky byl lehce zraněný. Čtvrtým byl pak Ivan Vorel a jeho stav byl kritický.

Do válečné zóny pro Ivana letěl vládní speciál. Lékaři mu ale dávali maximálně pětiprocentní šanci na přežití. Vyhlídky na úplné uzdravení takřka žádné.

O dva roky později ale pan Vorel překvapil všechny lékaře. Voják se naprosto uzdravil a vrátil se zpět do Afghánistánu. Přijel vzdát hold všem svým kamarádům, kteří se domů nikdy nevrátili. " Zvlášť vzdát hold Robertu Vyroubalovi, Virusovi a také afghánskému překladateli Šudžovi, kteří bohužel v našem incidentu nepřežili," řekl.

Jak sám Ivan říká, zná ve Wardaku každý kámen, každý ochranný val. Chtěl sem zpět za každou cenu. Chtěl ještě jednou vidět místa, která má spojené se svými kamarády, kteří neměli takové štěstí jako on. "Já jsem sem nejel s nějakým špatným pocitem. Ba naopak, já jsem se na to místo skutečně v uvozovkách i těšil," vysvětlil.
 

Ivan odsud odlétal v onen osudný den s vážným poraněním hrudníků, mnohačetnými zlomeninami žeber a poraněnou páteří. V ten den lékaři říkali, že i když zázrakem přežije, nikdy se nepostaví na nohy. Naštěstí se ale mýlili - a Ivan chce říct své poslední ahoj.

"Jsem se tady s tím místem chtěl rozloučit trošičku civilizovaným způsobem a ne jako minule, kdy jsem v bezvědomí odjel. Chtěl jsem se rozloučit a uzavřít nějakou životní etapu," dodal.

A to se Ivanovi plní. S cedulkou Eagle, v překladu orel, na bundě opouští wardak. Po svých a šťastný, že přežil a může žít dál.

ČTĚTE TAKÉ

Jak šel čas s českou armádou? Podívejte se na největší změny!