Nečekaný politický vývoj především pod diktátem hlavy státy dospěl k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Hlasování proběhne 20. srpna, ale hlavní slovo bude mít opět Miloš Zeman. Ten určí datum, kdy se Sněmovna rozpadne a vypíší se předčasné volby.
Proti vládě Jiřího Rusnoka se postavilo 100 poslanců a jeho vláda nedostala důvěru. Prezident Miloš Zeman přesto prohlásil, že nechá vládnout Jiřího Rusnoka, dokud neskončí vyšetřování případu Jany Nagyové. "Byl jsem ujištěn, že toto vyšetřování skončí v řádu několika týdnů, a ujišťuji vás, že i kdybyste mně lámali koleno, žádný druhý pokus (o sestavení vlády) nepodniknu z důvodů, které jsem již uvedl," řekl Zeman ve svém projevu v Poslanecké sněmovně.
Vláda Jiřího Rusnoka podala demisi a v úterý ji předá do rukou prezidenta. Vzhledem k tomu, že ani bývalá koalice nedala dohromady 101 poslanců, strany uvažují o rozpuštění Sněmovny a předčasných volbách. O rozpuštění se bude jednat 20. srpna.
Hlavní slovo bude mít ale opět Miloš Zeman. Ten rozhodne, kdy se přesně Poslanecká sněmovna rozpustí a budou se konat předčasné volby. Ústava prezidenta nesvazuje žádnými lhůtami. Sice by to měl udělat záhy po usnesení poslanců, ale jak už dříve ukázal, Zeman na ústavní zvyklosti nehraje.
Prezident tak může nechat vládnou Rusnokovu vládu v demisi prakticky tak dlouhou, jak bude chtít. Podle MF Dnes má k tomu dobrý důvod. V parlamentu je potřeba schválit doprovodné normy k občanskému zákoníku, který má vstoupit v platnost od příštího roku. Pokud by se senátoři rozhodli zákony vrátit do Poslanecké sněmovny, v případě jejího rozpuštění by nebylo komu. Podle hradního kancléře Vratislava Mynáře je občanský zákoník jediný důvod, proč by Zeman s rozpuštění otálel.
Jaké má Zeman plány, ale neví opravdu nikdo kromě prezidenta. Podle Hospodářských novin by měl do květnového termínu řádných voleb "víc času na definitivní normalizaci ČSSD, finanční saturaci svých příznivců skrze Rusnokovu či jinou vládu a nakonec i na kampaň pro SPOZ z vládních lavic". Předčasné volby by také omezily Zemanovu moc, kterou mu jeho "vláda odborníku" dávala.
A na závěr - i po volbách bude mít hlavní slovo Zeman. Miroslav Kalousek prohlásil, že po volbách bude prezident jmenovat premiérem, koho bude chtít. "Chtěl bych vás ujistit, že samozřejmě po volbách jmenuji předsedou vlády představitele vítězné strany, a to nezávisle na tom, jaká strana to bude," bránil se Zeman ve svém projevu. Podle komentátorů slovo "představitel" místo "předseda" ale nepoužil náhodně. V případě ČSSD by tedy třeba mohl ostrouhat Bohuslav Sobotka a funkce se ujmout prezidentův oblíbenec Michal Hašek.
ČTĚTE TAKÉ:
Přehled vlád samostatné České republiky
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz