Smrt recidivisty a zřejmě také zloděje, kterého dnes v pražských Kobylisích zabil nožem muž na zahradě svého domu, patrně vyvolá diskuse o přiměřenosti jeho obrany. Zcela jistě se jimi bude zabývat policie - bude hodnotit, zda šlo o tzv. nutnou obranu a krajní nouzi.
Než si odpovíte, je třeba si vyjasnit, jak se na tuto situaci dívá české právo. Každý má právo na ochranu svého majetku a soukromí. Vniknutí do cizího domu je přinejmenším porušením domovní svobody. V tomto případě ale spíše půjde o vloupání a pokus o krádež. Obrana majetku je tedy přípustná a žádoucí.
Zákon ale zároveň chrání i lidský život. A to i pachatelů trestných činů. Ochranu lidského života právo staví výše než ochranu majetku. Jinými slovy - lidský život je cennější než majetek. Pokud se nad tím chcete rozhořčovat, sáhněte si do svědomí a vzpomeňte si třeba, jak jste jako děti lezli sousedovi na hrušky. Má sice právo si je před vámi chránit, ale nikoli za tu cenu, že vás při tom zabije.
Podívejte se na reportáž TV Nova o nutné obraně:
U případu z Kobylis (více čtěte v článku: Tento muž zabil zloděje, který ho přišel vykrást! Policie ho pustila) teď bude policisty zajímat pochopitelně každý detail. Už vědí, že zabitým mužem byl recidivista mnohokrát trestaný právě za vloupání. O jeho motivech, proč lezl do cizí zahrady, je tedy takřka jasno. To je polehčující okolnost pro muže, který bránil svůj majetek.
Policii teď ovšem ještě víc budou zajímat okolnosti, za jakých vznikla rvačka mezi muži a jak se vyvíjela. To napoví nejen svědectví majitele domu, ale i pitva, případně rekonstrukce. Proč je to tak důležité? Policisté totiž budou hodnotit, jestli byl majitel domu v tzv. krajní nouzi a zda případně jednal v tzv. nutné obraně.
Ani pro soudce není často snadné tohle rozlišit. Jak tedy hovoří zákon? V případě nutné obrany takto:
A v případě krajní nouze takto:
Z výkladu zákona o nutné obraně vyplývá, že samotná ochrana majetku neopravňovala majitele domu zabít. Jestliže ale vyšetřování prokáže, že se majitel domu bránil při rvačce a útok mu "přímo hrozil" případně zrovna "trval", je nevinen.
Je tu však ještě jedno "ale". Obrana musí být přiměřená útoku. Zákon sice připouští, že z logiky věci musí být obrana silnější než útok, ale nesmí mezi nimi být hrubý nepoměr. To, zda je obrana nožem přiměřená útoku neozbrojeného muže, bude posuzovat policie, státní zástupce a případně soud. Policie bude nepochybně také zjišťovat, jestli zloděj nepoužil také nějakou zbraň. Tou může být klidně klacek nebo kámen.
Institut krajní nouze v tomto případě patrně nelze použít, protože ten uvádí, že způsobený následek (ochrany majetku) nesmí být závažnější než ten, který hrozil. Pokud tedy zloděj přišel ukrást staré železo, nelze ho zabít. To jen v případě, že by při rvačce ohrozil život majitele domu.
Jak si tedy odpovíte na otázku z úvodu? Hlasujte v naší anketě...
