Pacienti hořeli v postelích, popsal lékař bombardování špitálu

Zdroj: Lékaři bez hranic

Hrůza, děs, plameny a krev. Tak by se několika slovy dalo shrnout svědectví Lajose Zoltana Jecse, jednoho ze zdravotníků, který sloužil v nemocnici, kterou v sobotu brzy ráno omylem rozstřílela americká armáda.

Lajos Zoltan Jecs je jedním ze zdravotníků, kteří v nemocnici Lékařů bez hranic v afghánském Kunduzu pomáhají pacientům. V sobotu v klidu spal, když objekt plný zraněných začala ostřelovat americká armáda.

Vojáci si prý byli jistí, že v objektu se schovávají ozbrojení bojovníci Talibanu a střílejí do ulic. Lékaři bez hranice (MSF) ovšem důrazně popřeli, že by se u nich skrývali talibánci.

"Byl to děsný zážitek. V klidu jsem spal v pokoji, když mě asi ve dvě hodiny v sobotu ráno vzbudilo bombardování. Na tom by nebylo nic divného, kdyby to ovšem tentokrát nebylo mnohem blíž a víc nahlas," cituje Lajose MSF na svých webových stránkách.

Maďarský zdravotník také popisuje, jak o chvíli později slyšel hlas jednoho ze svých kolegů, jak ho volá jménem a křičí o pomoc. "Vzápětí se vpotácel na sesternu, měl vážně poraněnou ruku a byl celý pokrytý krví. Na chvíli jsem hrůzou úplně ztuhnul, vzpomíná na osudníé minuty Jecs.

Když po nějaké době bombardování utichlo, šel Jecs s pár dalšími kolegy hledat přeživší. Na pár narazil, bohužel ale také viděl, jak části nemocnice hoří a jsou v troskách.

Zobrazit všechny fotky (10)

"Zkusili jsme nahlédnout do jedné z hořících budov. Ta zkáza byla strašlivá, slovy nepopsatelná. Viděl jsem, jak šest pacientů na jednotce intenzivní péče hoří na svých postelích," šokuje zdravotník.

Později byl Jecs svědkem nouzové operace, kdy přeživší doktoři v jedné z kanceláří operovali vážně zraněného kolegu. "Bohužel to nepřežil, zemřel přímo tam na tom kancelářském stole," vzpomíná zdravotník.