CESTOVKA PRO UPRCHLÍKY: Afghánci nabízí cestu do Evropy

Afghánští pašeráci narazili na zlatou žílu. Tisíce mužů a žen se zoufale chtějí dostat do Evropy a oni jim poskytují výhodnou možnost, jak svého snu dosáhnout. Podle OSN zažádalo jen za první letošní půlrok o azyl 80 tisíc Afghánců. Pašeráci jsou stále drzejší.

Převaděči využívají touhy Afghánců po lepším životě a na jejich zoufalství bohatnou. Německá zpravodajská služba tvrdí, že afghánští pašeráci vytvořili nelegální "cestovku" pro dopravu zájemců do Evropy.

"V Afghánistánu vznikla vysoce profesionální pašerácká struktura, jejíž síť se rozkládá z Turecka až do Řecka, Itálie a Francie," uvedl ředitel německé rozvědky BND Gerhard Schindler pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Pašerácká síť se poprvé objevila po pádu vlády Talibanu v roce 2001 a postupně se rozvíjela.

Pomoc pašeráků tak v Afghánistánu vyhledává čím dál tím více lidí, třeba i Azam Dastegir. V Kábulu mu zkrachoval obchod s botami, rozhodl se proto emigrovat do Francie, kde žijí jeho příbuzní. Nepožádal ale o vydání francouzského víza a obrátil se rovnou na pašeráky.

Za 5 tisíc dolarů (asi 120 tisíc korun) mu pašerák slíbil hladký průchod do Bulharska, které je pro afghánské migranty vstupní branou do Evropy. Zezačátku šlo všechno podle plánu. Osmadvacetiletý Azam odletěl v květnu z Kábulu do Teheránu, jenže tam začalo dvoutýdenní utrpení.

Související obsah

01:32

Kdo jsou pašeráci lidí? V Česku jich zadrželi už přes padesát!

16. 9. 2015

V Íránu se dostal do spárů pašerácké sítě, která v Afghánistánu vznikla po zhoršení bezpečnostní a ekonomické situace. "Pašerákům jde jen o peníze," svěřil se později deníku Wall Street Journal. "Nejednají s vámi jako s člověkem, považují vás spíš za věc," řekl. Do Evropy se Azam vůbec nedostal a dnes je zpátky v Kábulu.

I přes některé neúspěchy se převaděčům spíše daří. V Afghánistánu je navíc stále snazší nějakého pašeráka sehnat. Jsou teď mnohem odvážnější, pracují pod zástěrkou cestovních kanceláří, obchodů nebo hotelů. "Denně k nám volá více než sto lidí a ptají se, jestli jim pomůžeme dostat se do Evropy," uvedl pro WSJ afghánský majitel cestovek Jamil Mangal.

Po Syřanech jsou už dnes Afghánci druhou největší uprchlickou skupinou v Evropě. Počet běženců v Evropě bude podle předpovědí expertů nadále narůstat, i kvůli obrazu, který pašeráci o Německu a dalších zemích vytvářejí. Berlín už proto spustil přímo v Afghánistánu kampaň, která uvádí pověsti o azylu na pravou míru.

NEPŘEHLÉDNĚTE:

VIDEO: Daniel Landa unikl jisté smrti. V Afghánistánu přežil ničivé zemětřesení

Zuřivý liliput hrozí Evropě! Tenhle džihádista smete ze země nás všechny