Zajímavosti

Utajovaný bunkr v Brdech: Tady skladovali jaderné zbraně!

Na kraji bývalého vojenského prostoru v Brdech se nachází jeden z nejutajovanějších podzemních prostorů naší historie. V nenápadném bunkru nedaleko obce Míšov skladovala sovětská armáda po dlouhá léta jadernou munici!

Od roku 1968 do roku 1990 nebyl v tomto bunkru jediný občan Československa, vojáci střežící areál ani sami netušili, co vlastně hlídají. Depot má rozměry 40x40 metrů a z většiny je skrytý v podzemí.

Samotný bunkr má tři části. V technologické části nechybějí diesel agregáty, vzduchotechnika nebo vodní hospodářství. A najdeme zde také jediný únikový východ – malý poklop, který by za sebou poslední voják při svém útěku neprodyšně uzavřel. Za ním by musel pokračovat dále tunelem, na jehož konci by se musel prokopat pomocí kladívka a majzlíku ven na svobodu.

Další částí bunkru je manipulační hala, která sloužila k případné přípravě jaderných hlavic k bojovému použití. Poslední část tvoří čtyři samostatné kóje, kde byly jaderné hlavice uschovávány. A nejednalo se o žádné obyčejné rakety, byly to jaderné zbraně s obrovskou ničivou silou: "Ty hlavice byly destrukční schopnosti sto, dvě stě a čtyři sta kilotun. Čtyři sta kilotunová jaderná bomba je řádově třicetkrát destrukčnější, než ty v Hirošimě a Nagasaki," popisuje hrozivou ničivou sílu předseda správní rady nadace Železná opona Václav Vítovec.

Související obsah

Není tedy divu, že bylo toto zařízení suverénně nejutajovanějším a nejvíce střeženým prostorem v bývalém Československu. Takové depoty byly v republice celkem tři, kromě tohoto u Míšova se nacházeli ještě v Bělé pod Bezdězem a v Červeném Újezdu u Bíliny.

Areál o rozloze 150 hektarů je dodnes střežený. V jeho horní části žilo za minulého režimu kolem 180 sovětských vojáků. Pouze osm z nich mělo přístup do těchto utajovaných podzemních prostor. Po sametové revoluci byly odsud jaderné hlavice odvezeny do Ruska na delaboraci a v červnu roku 1990 si objekt převzala tehdejší československá armáda.

Související obsah

Po revoluci už ale armáda bunkr k vojenským účelům nevyužívala. V letech 1992 a 1993 zde bylo uskladněno 800 tun československých mincí a bankovek. V novém tisíciletí zde pak na pět let spočinuly ostatky více než čtyř tisíc bývalých vojáků wehrmachtu, kteří padli na území České republiky a nyní jsou pietně pohřbeni na vojenském hřbitově v Chebu.

V současné době je bunkr v omezené míře přístupný i veřejnosti, nadace Železná opona zde provozuje muzeum. Areál je ale stále v majetku ministerstva obrany a nadace ho má jen vypůjčený. "Čtyři roky z osmi jsou již vyčerpány a my bychom hrozně rádi získali tyto depoty do vlastnictví nadace, abychom mohli před bunkry vybudovat návštěvnické centrum. Tam by se promítaly filmy, mohli bychom tam přijímat školy nebo různé spolky," přeje si do budoucna Václav Vítovec. "Chceme varovat budoucí generaci před tím, co jsme si my v nějaké podobě prožili, co si prožili hlavně naši otcové a dědové, aby se to již nikdy neopakovalo," vysvětluje.

TN.cz/Jakub Deml
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Důležité Události

Píše se na Deník.cz