Nobelova cena za fyziku se překvapivě letos dělí mezi tři vědce, z poloviny připadla Davidu J.Thoulessovi a z druhé poloviny F.Duncanovi M. Haldeneovi a J. Michael Kosterlitzovi. Britští laureáti působící ve Spojených státech se zasloužili o rozkrytí tajemství kolem exotických forem hmoty. Díky nim může začít hon za dalšími skupenstvími.
Letošní laureáti otevřeli dveře neznámému světu, kde může hmota zaujímat netradiční skupenství. Za pomoci matematických modelů zkoumali neobvyklé fáze hmoty, jako jsou supravodiče, suprakapaliny nebo tenké magnetické vrstvy.
Za využití topologie zbořili dřívější teorii o tom, že se supervodiče nemohou vyskytovat ve formě tenkého filmu. Také potvrdily, že supravodivost je možná i za nízkých teplot a vysvětlili mechanismus, díky kterému při zvyšování teploty supravodivost postupně mizí.
Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál neklade žádný zaznamenatelný odpor průchodu elektrického proudu.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostal Japonec Jošinori Ósumi za výzkum autofagie, tedy procesu, při němž buňky ničí část svého obsahu, zbavují se tak nežádoucích komponentů a následně svůj obsah recyklují.
Member of the Nobel committee for physics explains topology using a cinnamon bun, a bagel and a pretzel https://t.co/gORO04UYam
— The Nobel Prize (@NobelPrize) 4. října 2016
Člen výboru Nobelovy ceny pro fyziku vysvětluje topologii za pomoci skořicové žemle, bagelu a preclíku. (Angličtina)
Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii a ve čtvrtek 13. října Nobelova cena za literaturu.
Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (22,5 milion Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
