Letošní Nobelovu cenu za mír získala v pátek japonská organizace Nihon Hidankyo sdružující přeživší výbuchů atomových bomb ve městech Hirošima a Nagasaki v roce 1945. Nobelův výbor podle americké televize CNN organizaci ocenil za to, že "prostřednictvím svědeckých výpovědí prokázala, že jaderné zbraně již nikdy nesmí být použity". Nihon Hidankyo usiluje o vytvoření světa bez jaderných zbraní. "Jednoho dne už přeživší atomové bomby z Hirošimy a Nagasaki nebudou mezi námi jako svědci historie. Ale díky silné kultuře připomínání a trvalému odhodlání nové generace v Japonsku předávají zkušenosti a poselství svědků dál," okomentoval výbor rozhodnutí.
Švédská královská akademie v úterý udělila Nobelovu cenu za fyziku britskému vědci Geoffreymu Hintonovi a Američanovi Johnovi Hopfieldovi. Ocenila jejich objevy a vynálezy, které umožňují strojové učení pomocí umělých neuronových sítí. Hinton vynalezl metodu, která dokáže samostatně vyhledávat atributy v datech a provádět úkoly, jako je identifikace konkrétních prvků v obrázcích. Hopfield na jeho práci navázal. "Práce laureátů je již nyní velmi přínosná. Ve fyzice využíváme umělé neuronové sítě v celé řadě oblastí," řekla předsedkyně Nobelova výboru pro fyziku Ellen Moonsová.
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získali v pondělí američtí vědci Victor Ambros a Gary Ruvkun za práci na objevu mikroRNA, uvádí BBC. Jejich práce pomohla vysvětlit, jak fungují geny uvnitř lidského těla a jak v něm vznikají různé tkáně. Komise ocenila "průlomový objev" amerických biologů, který podle ní "odhalil zcela nový rozměr genové regulace". Vítězové se podělí o finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (25 milionů českých korun).
V 80 letech zemřela americká básnířka Louise Glücková, která v roce 2020 získala Nobelovu cenu za literaturu. Oznámila to agentura AP. V češtině dosud vyšly tři sbírky básní této uznávané autorky, která se ve verších inspirovala americkými klasiky, ale i Williamem Shakespearem nebo antickými básníky. Mezi její nejznámější díla patří například Divoký kosatec nebo Noc věrnosti a ctnosti. Spisovatelka v posledních letech působila také jako vyučující poezie a literatury.
Za celoživotní boj za lidská práva a práva žen v Íránu dostane Nobelovu cenu za mír aktivistka Narges Mohammadi. "Bojuje za životy žen proti systematické diskriminaci a útlaku," odůvodnil udělení ocenění předseda norského Nobelova výboru Berit Reiss-Andersen. Lidskoprávní aktivistka je ve vězení od loňského listopadu. Policie jí tehdy zatkla, když se účastnila vzpomínkového setkání za oběti protestů z roku 2019. Prosazuje také zrušení trestu smrti a je viceprezidentkou Centra obránců lidských práv (DHRC), které je v Íránu zakázané.
Nobelovu cenu za ekonomii získala v letošním roce trojice vědců, která působí ve Spojených státech amerických. Švédská Královská akademie věd ocenila Kanaďana Davida Carda za studii ekonomiky práce a dvojici ekonomů Joshuu Angrista a Guida Imbense za rozbor příčiny a následků při experimentech.
Tanzanský spisovatel píšící anglicky Abdulrazak Gurnah získal Nobelovu cenu za literaturu za rok 2021. Ocenění dostal proto, jak nekompromisně a soucitně nahlédl do důsledku kolonialismu a osudu uprchlíků uvězněných mezi různými kulturami a kontinenty. Ve čtvrtek o tom informoval výbor švédské Královské akademie věd.
Nobelovu cenu za chemii získali za rok 2021 vědci Benjamin List z německého Max-Planck-Institutu a David MacMillan z Princetonské univerzity ve Spojených státech amerických. Vyvinuli asymetrickou organokatalýzu, tedy nástroj pro přesnou stavbu molekul. Ve středu o tom informoval výbor švédské Královské akademie věd.
Američan Syukuro Manabe a Němec Klaus Hasselmann získali Nobelovu cenu za fyziku, když vytvořili fyzikální model zemského klimatu, který umožní spolehlivější předpovědi globálního oteplování, a Ital Giorgio Parisi za zkoumání dějů ve fyzikálních systémech.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 získali američtí vědci David Julius a Ardem Patapoutian. Ocenění dostali za svůj objev receptorů teploty a hmatu. Právě ty mají pomoci objasnit, jak může horko nebo chlad vyvolat nervové impulzy, které umožňují lidem vnímat a přizpůsobit se okolí. Vítěze v pondělí oznámil generální tajemník Nobelova výboru Thomas Perlman.