Horáček zuří: Poslanci jsou pomalí, nemůžeme sbírat podpisy!

Zdroj: TN.cz/Jakub Deml

Kandidát na prezidenta Michal Horáček stále nemůže splnit základní podmínku, aby se oficiálně stal kandidátem, tedy předložit petiční arch, ve mu vyjádří podporu dostatečný počet občanů. Poslanci totiž ještě neschválili novelu Zákona o volbě prezidenta, občanští kandidáti tak rok před volbami neví, jestli budou mít dost času na to, aby sebrali dost podpisů občanů. Horáček se zlobí, že to poslanci dělají schválně.

Michal Horáček nejprve v únoru reagoval na komentář předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. Ten napsal, že Horáček je zatím jediným, kdo potvrdil svojí kandidaturu a navíc výslovně uvedl, že si nepřeje podporu žádné politické strany. "Já mu samozřejmě vyhovím a žádnou podporu mu nevyslovíme," napsal Kalousek a popřál Horáčkovi v kampani hodně štěstí.

"Za přání štěstí děkuji, ale co bych opravdu uvítal, pane předsedo: kdyby zástupci stran, včetně té Vaší, v Parlamentu nepotřebovali čtyři roky na novelu zákona o volbě prezidenta. Pořád není hotová. Jako nezávislý kandidát dosud nemůžu sbírat podpisy na petiční archy - a ty jsou nutné k tomu, abych se skutečným kandidátem mohl stát," upozorňuje na velký problém nadcházejících voleb Horáček.

V úterý se ovšem o problému rozepsal víc. "Stále nemohu dělat to, co je k registraci kandidáta na funkci prezidenta nezbytné: sbírat podpisy spoluobčanů na petiční archy. Novela zákona o volbě prezidenta republiky, uložená parlamentu Ústavním soudem v roce 2013, dosud není v platnosti," píše Horáček.

"Dlouho jsem se domníval, že jde o šlendrián. Teď už si myslím, že jde o záměr. Parlamentní strany zjevně nevítají kandidáty nezávislé na jejich podpoře. Není to fér. Stranickým kandidátům předloží strany nominaci jak na příslovečném talíři," zlobí se Horáček.

Související obsah

01:45

Michal Horáček odtajnil majetek! Co všechno mu patří? PŘEHLED

3. 11. 2016

Do voleb zbývá necelý rok a poslanci stále nerozhodli, jak budou ověřovány podpisy na peticích kandidátů, kteří se neopírají o podporu poslanců a senátorů. Při předchozích volbách potřebovali získat 50 tisíc hlasů.

To se povedlo Zuzaně Roithové, Janu Fischerovi, Janě Bobošíkové, Táně Fischerové, Miloši Zemanovi a Vladimíru Franzovi. Kandidatura Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamury byla zamítnuta, když ministerstvo vnitra dospělo k závěru, že na jejich peticích je tolik neplatných podpisů, že nepřekročili hranici 50 tisíc platných podpisů.

Právě kvůli zmatkům, které s ověřováním podpisů vznikly, chtěli politici ověřování podpisů upravit. Ve hře jsou dvě varianty. Buďto by podepisující se občan musel uvést i číslo občanského průkazu či pasu, nebo by byly akceptovány jen podpisy úředně ověřené, podané prostřednictvím CzechPointu či datové schránky. V takovém případě by navíc byl počet potřebných podpisů snížen z 50 na 8 tisíc.

Teď ale není jasné, jestli poslanci stihnou novelu schválit a k jaké variantě se přikloní. Podle zákona musí navíc být kandidátní listina odevzdaná ministerstvu nejpozději 66 dní před dnem volby.

Problém se zdaleka netýká jen Horáčka, ale všech, kteří by chtěli kandidovat bez podpory některé z parlamentních stran, tedy i současného prezidenta Miloše Zemana! Jistotu by měli jen kandidáti, které do voleb nominuje 20 poslanců či 10 senátorů.