Volby

Francouzi volí mezi otevřenou zemí a "pevností Francie"

Francouzi volí mezi otevřenou zemí a "pevností Francie"
Zdroj: Profimedia

Evropa s napětím sleduje 1. kolo francouzských prezidentských voleb. Předvolební průzkumy předpovídají velmi těsný souboj mezi čtyřmi kandidáty, zástupcem radikální levice Jean-Lucem Mélenchonem, centristou Emmanuelem Macronem, republikánem Francoisem Fillonem a kandidátkou radikální pravice Marine Le Penovou. Hlasování určí nejen to, jakým směrem se vydá Francie, ale i budoucnost celé Evropské unie!

Volební místnosti se ve Francii otevřely v 8 hodin ráno. Francouzi rozhodují, kdo bude příštích pět let obývat Elysejský palác, sídlo francouzského prezidenta. Očekává se velmi těsný výsledek. Do druhého kola může postoupit kdokoliv ze čtveřice Mélenchon, Macron, Fillon, Le Penová. Největšími favority jsou Macron a Le Penová, kteří by se podle průzkumů měli o křeslo prezidenta utkat ve druhém kole 7. května.

Velmi těsné výsledky průzkumů a napjatá situace ve Francii, ve které od útoků v Paříži v listopadu 2015 platí výjimečný stav, ale činí prezidentské volby nepředvídatelnými. K tomu napomáhá i úpadek tradičních stran, které většinou o úřad prezidenta bojovali. Socialisté prožívají obrovskou krizi a jejich kandidát Benoit Hamon je outsiderem voleb. Kandidáta republikánů Francoise Fillona zase poškodil skandál s fiktivním zaměstnáváním manželky, kvůli kterému se v průzkumech propadl až na třetí místo.

Evropa se obává vítězství radikálních kandidátů Mélenchona a Le Penová. Oba totiž zakládají svojí rétoriku na odmítání Evropské unie, NATO a dalších mezinárodních organizací, kterých je Francie členem. Le Penová slíbila vyhlásit po své vítězství referendum o francouzském členství v Unii. Mélenchon zase prohlásil, že vyjedná jiné podmínky členství v Unii a pak o něm nechá Francouze rozhodnout v referendu.

Le Penová postavila svojí kampaň na kritice migrace a uprchlíků. Kromě Evropské unie chce opustit Schengenský prostor a eurozónu. Společnostem, kteří zaměstnávají zahraniční dělníky, a to včetně občanů ostatních evropských zemí, chce zavést speciální 10% daň. Do země by vpustila jen 10 tisíc migrantů ročně. Slibuje také snížení daní z příjmu u nejchudších obyvatel.

Její největší soupeř se rekrutuje z politického středu. Bývalý investiční bankéř Emmanuel Macron byl ministrem hospodářství ve vládě socialistů, ze strany ale vystoupil a založil centristické hnutí En marche. Na rozdíl od Le Penové je devětatřicetiletý Macron vstřícný vůči migrantům, podporuje členství Francie v mezinárodních institucích včetně EU a Schengenu. V kampani sliboval úspory 60 miliard euro, snížení deficitu pod 3 % HDP či redukci míst ve státní správě o 120 tisíc do roku 2022 nebo počtu poslanců.

Problémem pro Macrona může být, pokud se na poslední chvíli vzchopí kandidát republikánů Francois Fillon. Když vyhrál politik označovaný za francouzskou obdobu bývalé britské premiérky Thatcherové republikánské primárky, byl považován za největšího favorita voleb. Nohy mu ale podráží skandál s údajným fiktivním zaměstnáváním manželky v době, kdy byl poslancem.

Na poslední chvíli by ale Fillon mohl přetáhnout část Macronových voličů, kteří dají přednost kandidátovi velké strany, která s největší pravděpodobností ovládne i následné parlamentní volby. Republikánský prezident by tak měl větší šanci prosadit svojí agendu.

Fillon sliboval reformu Schengenu a větší kontroly na hranicích EU, zrušení půl milionu míst ve veřejné správě, omezení výdajů a daní a také pozice odborů. I on chtěl omezit migraci prostřednictvím kvót.

Kandidátovi vládnoucích socialistů Hamonovi průzkumy nedávají ani 10 %. Voličům přitom slibuje zaručený minimálním příjem pro špatně placené pracovníky a studenty, velké investice do rozvoje měst a ochrany prostředí a vyšší daně bankám a dalším velkým korporacím. Pro uprchlíky chce podle listu The Guardian zavádět systém humanitárních víz.

Velkou část levicových voličů ale Hamonovi přetáhl kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Kromě kritiky mezinárodních institucí a dohod o volném obchodu, které by hned opustil, staví svou kampaň na zvýšení platů státních zaměstnanců a zvýšení minimální mzdy a také naopak zavedení maximální mzdy, kdy by příjmy nad 400 tisíc euro ročně, tedy v přepočtu nad 900 tisíc korun měsíčně, zdanil 100% sazbou!

Mélenchon by také znárodnil velké energetické podniky, přidal pracovníkům více dovolené a zredukoval by pracovní týden na čtyři dny. Prosazuje také větší ochranu životního prostředí a konec jaderné energetiky.

V televizní debatě uvedl, že "nikdo se migrantem nestane jen tak z plezíru". Mluvil o tom, že migrace není jen přesun lidí z Afriky do Evropy, ale že kvůli ekonomickým problémům uteklo ze Španělska a Řecka přes milion lidí. Francouze žádal, aby se nad migranty nepovyšovali a aby se k nim chovali tak, jak by chtěli, aby se k nim chovali lidé, kdyby byli oni na jejich místě. Migraci lze podle něj vyřešit zrušením ekonomických dohod, které mají negativní dopad na místní obyvatelstvo, zastavením válek a bojem proti důsledkům klimatických změn.

Většina volebních místností se uzavře v 19. hodin, někde se bude hlasovat ještě o hodinu déle. První výsledky by tak mohly přijít kolem půlnoci. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu, což je pravděpodobné, rozhodne 7. května druhé kolo, do kterého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti.

Reportáž Televizních novin o francouzkých volbách:

Volební průzkumy v něm favorizují Macrona, který by porazil kteréhokoliv ze tří největších soupeřů. Velkou šanci by v něm měl zřejmě také Mélenchon, který má v průzkumech navrch nad Le Penovou i Fillonem. Fillona by Francouzi zřejmě upřednostnili akorát před Marine Le Penovou.

vbo, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz